1. NEDĚLE POSTNÍ (cykl B)
Přemáhejme pokušení
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V dnešním úryvku evangelia jsme slyšeli, že Pán Ježíš prodléval na poušti. Zde se připravoval na veřejné působení. Měl přemoci vládu satana nad světem. A vtom přichází on – pokušitel. Odvažuje se zaútočit na vtěleného Syna Božího. Odkud začne? Vidí, že Pán Ježíš je vyčerpán hladem, a tak to zkusí: „Učiň z tohoto kamení chléb, popřej svému tělu trochu posily.“ Ale první ďáblův útok – totiž útok na tělo – je přemožen.
Moji milí, Satan se však nevzdává. Vede Krista Pána na vrchol chrámové věže. Z padesátimetrové výše je vidět na chrámovém nádvoří shromážděný lid, jak rozpřahuje ruce k nebi a volá: Prolom, Pane, nebesa a sestup dolů! A pokušitel vyzývá Krista: „Nuže, sestup, spusť se dolů! Svět na tebe čeká, nadšeně tě uvítá, králem tě provolá!“ Ale marně se namáháš, pokušiteli, Spasitel přemohl tělo, a přemůže i svět. Řekl jen krátce: „Odejdi, satane!“
Bratři a sestry, a nyní, do třetice, už jedná ďábel přímo. Nyní už odhodil svou masku: „Ano, já jsem ďábel, ale svět patří mně. Mně patří bohatství, sláva, nádhera světa. Já ti to všechno dám, jen musíš padnout na zem a klanět se mi!“. Avšak i tentokrát odchází poražen jako schlíplý pes. Kristus Pán přemohl nejen tělo a zlý svět, ale přemohl také ďábla.
Moji drazí, v té krásné modlitbě k andělu strážnému říkáme: Tělo, svět, ďábla přemáhám. Tím chceme vyjádřit, odkud pokušení přichází. Lákadla, svody, pokušení se hemží kolem nás jako choroboplodné bacily. Až nás to někdy naplňuje malomyslností. Říkáme si: Jak asi musím být špatný, když cítím tolik pokušení! Avšak pozor! Pokušení ještě není hříchem, dokud k němu vědomě a dobrovolně nesvolíme. Nejhodnější lidé bývají nejvíce vystaveni pokušení – tak jako na loď naloženou zlatem piráti nejvíce útočí. Kdo už se zlu poddal, ten už je ztracen, ten pokušení nemá.
Bratři a sestry, mějme na paměti, že hřích chce člověka zahubit. Kdyby se však ukázal ve své ošklivé podobě, nikoho by nezískal. Proto si nasadí sličnou tvář a láká všechny lehkomyslné. A my se můžeme ptát: Jakým způsobem nás hřích může lákat? Možná to bude písnička o šumivém vínku – a ty ani nebudeš pozorovat, jak chapadla opilství se pevně otáčejí kolem tebe, jak v alkoholu utápíš svůj výdělek, své zdraví i svou dobrou pověst. Na někoho jistě tato píseň neplatí. Dobře, ale hřích umí řadu jiných písniček. Jedna z nich zní jako zvonková hra: Cink, cink – slyšíš, jak penízky cinkají? Jidáši, ber třicet stříbrných dojista, což je to málo za Krista? Cink, cink – prodej svou víru za kariéru. Tak zpívá hřích, vytrhne z prsou lidské srdce a vloží tam kus kamene – a naditý měšec.
Moji milí, rybu můžeme chytit na červa, myšku na slaninu, malé dítě na bonbón nebo čokoládu, a dospělého na mnoho jiných pokušení. Každý má nějaké slabé místečko, kde je lehce zranitelný – každý má svou Achillovu patu. A my se můžeme opět ptát: Kde je naše Achillova pata? Co je naší slabinou? Je dobré se nad tím opravdu velmi vážně zamyslet a své slabé místo dobře chránit, abychom v pokušení nepodlehli. Dobře si pamatujme, že hned od začátku musíme rozhodně pokušení odpírat.
Bratři a sestry, a ještě něco je velmi důležité: V pokušení se vždycky modli! Nedůvěřuj jen svým lidským silám – ty jsou slabé a lehce tě opustí. Vždyť od prvotního hříchu máme vůli oslabenou a jsme spíše nakloněni ke zlému. Avšak opírejme se o všemohoucího Boha, prosme o přímluvu blahoslavenou Pannu Marii, svatého archanděla Michaela – knížete vojska nebeského, který božskou mocí svrhl Satana a všechny duchy zlé do propasti pekelné. Prosme o přímluvu svého anděla strážného a vzývejme všechny své patrony. A pak můžeme pokušení odolat, a ke hříchu nedáme svůj svobodný souhlas.
Přátelé Boží, v modlitbě Otčenáš prosíme nebeského Otce, aby nás neuvedl v pokušení. Každý z nás má svou Achillovu patu, kam hřích dokáže snadno zaútočit prostřednictvím těla, zlého světa a ďábla. Když se proti pokušení postavíme hned na začátku, když se vyhneme nebezpečí a budeme prosit Boha o pomoc – nečeká nás porážka a trest, nýbrž vítězství a sláva! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
