Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. neděle v mezidobí (cykl C)

26. 6. 2016

Povolání

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V poslední době bývá často opakováno ústy církve slovo POVOLÁNÍ. Dobře víme, že se čím dál tím citelněji začíná projevovat nedostatek kněžských povolání. Povolání k po­svátné službě není snadné a navíc je velkým tajemstvím. Slovo Boží dnešní neděle je odpovědí na otázky kolem tajemství povolání.

            Moji milí, zde je nutné si důrazně podtrhnout, že by nebylo dobré vztahovat povolání jen na svátostné kněžství. Zrovna tak se vztahuje na povolání k manželství a vůbec na celý křesťanský život. Bůh nás všechny volá ke své službě. A tady je velice důležité to slovíčko „volá“. To zna­mená, že Bůh nás sice volá, ale nikoho nenutí. Máme totiž svobodu, ale bohužel často tuto svobodu používáme ke službě otrockému chomoutu.

            Bratři a sestry, pochopit Boží povolání, pochopit službu –  to vyža­duje duchovní život, který nás chrání před propadnutím žádostem těla, světa a ďábla. Boží povolání není jednoduchá věc. Abychom slyšeli jeho hlas, musíme se nejprve ztišit. Víme, že k proroku Eliášovi mluvil Bůh jen v tichém vánku. A naše uspěchaná doba není vůbec nakloněna příznivě ke ztišení, a proto také mizí povolání ke kněžství ale také k duchovnímu ži­votu a ke křesťanskému životu vůbec. Lidé jsou tak zahlušeni světem a jeho lákavými nabídkami, že Boha neslyší a nevnímají. Jsou jakoby chy­ceni do okovů.

            Moji drazí, Bůh mnohé lidi volá, Bůh nabízí povo­lání ke službě v jeho nebeském království. Rozhodnutí pro Krista je vždy velmi závažné a nestrpí žádnou polovičatost. V jeho povolání neexistuje žádná výjimka. Pán Ježíš zde žádné podmínky nepřijímá. Je jasné, že každý člověk může sloužit tolik, na kolik má. Ale zde se jedná především o zvolení cesty: buďto půjdu cestou následování Krista, anebo půjdu za tímto světem.

            Bratři a sestry, je to požadavek radikální, zásadní. A radikálnost tohoto požadavku vyplývá také ze situace, ve které se nacházel Pán Ježíš. Vydal se na cestu, šel do Jeruzaléma. V tomto okamžiku už vlastně stojí tváří v tvář smrti. Stojí před koncem svého pozemského života. Proto zde neexis­tuje žádný kompromis. Rozhodnutí je vážné a pevné: musí splnit poslání, které jako Boží Syn dostal od svého nebeského Otce. A proto stejný poža­davek v  povolání má i na své učedníky.

Moji milí, jen si připomeňme, jak Pán Ježíš povolával své apoštoly. Když povolal Jakuba a Jana, pracovali se svým otcem Zebe­deem na moři jako rybáři. Ježíš šel okolo a řekl jim: „Pojďte za mnou!“ A oni bez dalších řečí a průtahů šli. Zanechali sítě, lodičku a dokonce i svého otce, a šli za Ježíšem. Anebo celník Matouš: Seděl u své celnice a jednou šel kolem Ježíš. Otočil se k němu a říká mu: „Pojď za mnou!“ A Matouš se beze slova zvedl a šel za ním.

            Bratři a sestry, nesmíme se tomu divit, vždyť vykoupení je velmi vážná věc. Vyžaduje celého člověka, aby byl věrohodný, aby jeho svědec­tví mělo náležitou váhu. Musí celým srdcem patřit Kristu Pánu. Pro Boží povolání není způsobilý každý. Bůh sice volá každého, ale jen někteří uslyší. A když už člověk uslyší, pak je potřeba, aby věrně kráčel cestou za Pánem. Jako oráč, který nesmí koukat kolem sebe, ale musí hledět před sebe, jinak pole bude špatně poorané a brázdy budou křivé.

            Přátelé Boží, v těchto dnech obvykle nastupují novokněží do své posvátné služby. A tak je zapotřebí, aby všechen lid Boží se za ně modlil. Mnoho milosti a podpory potřebují služebníci tak těžkého povolání! A také prosme sami za sebe, abychom vždy dokázali správně zvolit svou cestu. Prosme Pána, aby nás vedl po správné cestě, která vede do nebeského domova! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.