Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. neděle v mezidobí (cykl B)

29. 7. 2018

Trojí pokrm

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V době, kdy se čte evange­lium o rozmnožení chleba, probíhají u nás obyčejně žně. Několik pytlů zrní zaseli lidé do půdy, a teď plné vlečky obilí svážejí domů. Bůh požehnal lidskému přičinění, a teď se opakuje zázrak rozmnožení. My ovšem víme, že chléb náš vezdejší je jenom pokrmem těla. Nesmrtelná duše touží po slově Božím, aby nehladověla. A v eucharistické řeči slibuje Kristus Pán zvláštní pokrm – chléb andělský, chléb z nebe. A tak v dnešní promluvě chceme uvažovat o tomto trojím pokrmu.

            Moji milí, veliké zástupy poutníků šly do Jeruzaléma na slavnost velikonoční. Dozvěděli se totiž, že za Galilejským jezerem je Ježíš s učed­níky, a přišli tam za ním, aby je učil. A Kristus Pán viděl, že ti lidé mají hlad. V okolí nebyla žádná osada a nebyly ani peníze na nákup. A tak se Pán Ježíš postaral o chléb. Vzal do svých rukou pět malých chlebů, které měl jeden chlapec, požehnal je a rozmnožil, takže stačilo pro všechny lidi a ještě zbylo.

            Bratři a sestry, važme si chleba našeho vezdejšího. Chléb je Boží dar. Je to plod země a plod lidské práce, a stane se nám chlebem věčného života. Požehnaný jsi, Bože, navěky!

            Moji drazí, dobře víme, že chléb náš vezdejší k opravdu plodnému životu nestačí. Ne jenom chlebem živ je člověk, ale také slovem Božím. A to je ten druhý pokrm – chléb pro naši nesmrtelnou duši. A je dobře, že lidé mají k Božímu slovu úctu. Víte, když někdo trvale přijímá jednostran­nou výživu, když je tím přesycen, zatouží po něčem jiném. Zatouží po ně­čem vyšším, trvalejším – zatouží po slově Božím. Prorok řekl, že bude hlad po slově Božím, a měl pravdu. Lidé, kteří kdysi odhodili Bibli, ji bu­dou zajisté hledat a znovu budou objevovat její krásu.

            Bratři a sestry, važme si náboženské literatury, a především si važme Bible – slova Bo­žího. Je dobře, že mnoho věřících touží po četbě slova Božího. Je dobře, že v každé domácnosti máte výtisk Písma svatého, a že si v něm pravidelně čtete, a přečtené Boží slovo pak rozjímáte. A potom vám bude krásně na duši, potom ve své duši ponesete světýlko víry, naděje a lásky. Pak budeme vědět, kam máme kráčet.

            Moji milí, máme před sebou dalekou cestu. Je to cesta do nebe, cesta do života věčného. A posilou na této cestě je nám pokrm, který Pán Ježíš pro nás zanechal. Je to chléb andělský, chléb z nebe, je to Tělo Kristovo. Chléb s nebe dal jsi jim, aleluja, všelikou líbeznost v sobě mající, aleluja!

            Bratři a sestry, Kristus Pán zanechal pro naši duši nebeský pokrm. A pokrm, jak jistě dobře víme, se nepřijímá jen jedenkrát za život anebo jen jedenkrát za rok. Pokrm je potřeba brát každý den, abychom neslábli, aby­chom byli zdraví. Svaté přijímání je pro nás lékem. Je to veliká posila pro náš duchovní život, když pravidelně přijímáme Tělo Kristovo do svého srdce.

            Přátelé Boží, o trojím pokrmu jsme dnes uvažovali. Pokrm první je chléb náš vezdejší. Kéž nám ho Pán Bůh vždycky dává a my ať si ho vždycky velice vážíme. Hlad naší duše se uspokojí druhým pokrmem, totiž slovem Božím. A posilu na cestu k věčnému životu dostáváme andělským chlebem – Tělem Kristovým. Kéž všechny ty tři pokrmy pravidelně přijí­máme na svém putování v tomto slzavém údolí. A až pozemské putování skončíme, pak se svatá Hostie promění v Kristovu skutečnou tvář, na kte­rou budeme blaženě patřit v nebeském domově! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.