Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. NEDĚLE ADVENTNÍ (cykl A)

18. 12. 2016

Ježíš se narodí z Panny Marie

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Na našem adventním věnci už svítí všechny čtyři svíčky, je čtvrtá adventní neděle. Doma i v kostele děláme poslední přípravy na svátky. A v radostné zvěsti dnes slyšíme ten krásný příběh o zasnoubení nazaretského tesaře Josefa a dívky Marie.

Moji milí, slavnostní uvedení nevěsty do ženichova domu se tehdy rovnalo dnešní svatbě. A když se Josefova nevěsta vrátila od své příbuzné Alžběty, všim­nul si Josef, že je Maria v požehnaném stavu. Avšak Josef dosud nevěděl, že jeho snoubenka dala souhlas k tomu, že se stane panenskou Matkou Božího Syna. Kdo ví, zda by Josef jejim slovům uvěřil. Vždyť z lidského hlediska je to tak nepochopitelné a neuvěřitelné.

            Bratři a sestry, mnoho věcí je z našeho pohledu nepochopitelných. A tehdy zasahuje sám Bůh. Josef byl muž spravedlivý a šlechetný. Nechtěl ublížit ani Bohu, ani nevěstě, ale ani sám sobě. Proto se rozhodl svou snoubenku tajně propustit. To byla tehdy jediná možnost, jak zachovat Boží zákon, ale také čest obou snoubenců.

Moji drazí, a tak dobrý Josef podstoupil ve svém srdci těžký zápas. A vtom uslyšel hlas Božího anděla: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijat Marii, svou snoubenku, neboť to, co se v ní po­čalo, je z Ducha svatého.“ A Josef uposlechl hlasu Božího a učinil tak, jak mu anděl přikázal. Spravedlivý muž Josef se stal nejšťastnějším ze všech mužů.

            Bratři a sestry, povím vám příběh, který se odehrál roku 734 před naroze­ním Krista. Ve Svaté zemi nastoupil na trůn mladý král. Jmenoval se Achaz. Bylo mu teprve 20 let. Svatá Písma o něm říkají, že jeho skutky byly zlé. V celé zemi se šířila pohroma. Pochodovali po ní vojáci, aby do­byli Jeruzalém. Král Achaz byl bezradný. Prohlížel hradby a viděl, že město se nedá zachránit. Kromě toho neměl žádného potomka. Chlapce, kterého měl, obětoval modle. Byla to socha, rozpálená do červena, a do ní položili dítě, až shořelo. Achaz měl mladou ženu, ale další dítě nepřichá­zelo. A tak se nedivíme, že byl velmi nešťastný.

            Moji milí, prorok Izaiáš mu však dává velikou naději: „Nezoufej, ale vyžádej si od Boha znamení.“ Král však úplně rezignuje: „Nebudu žá­dat nic, všechno je ztraceno!“ A tu mu praví prorok: „Sám Bůh ti dá zna­mení: Ej­hle, Panna počne a porodí Syna a nazváno bude jméno jeho Emanuel – to jest Bůh s námi!

            Bratři a sestry, král Achaz tomu neuvěřil. Ale my jsme uvěřili. To Dítě, Emanuel, Bůh s námi, Spasitel Kristus Pán – to Dítě se přece v pl­nosti časů narodilo. Narodilo se díky Nejblahoslavenější Panně a Matce Boží Marii, která přijala Boží vůli, když odpověděla archandělovi Gabrie­lovi: „Aj, já dívka Páně, staniž se mi podle slova tvého!“

Moji drazí, kéž se i my – po vzoru blahoslavené Panny – dokážeme vždycky řídit svatou vůlí Boží. Kéž i my vždycky dokážeme říci: „Pane, jsem Tvůj služebník, jsem Tvá služebnice, ať se mi stane podle tvého slova!“ Ne jak JÁ chci, ale jak TY chceš! Ne MÁ, ale TVÁ vůle, Pane, se staň! Skrze nazaretskou Pannu přichází na tento svět sám Bůh. A my se můžeme od Panny Marie neustále učit a mít ji stále jako pomocnici a vzor našeho života.

Přátelé Boží, prosme tedy dnes blahoslavenou Pannu a jejího přečistého snoubence svatého Josefa, aby nám u Pána vyprosili neú­navnou vytrvalost při hledání Boží vůle, ochotu přizpůsobit se této svaté Boží vůli, když ji nalezneme, a především potřebnou sílu při jejím každo­denním naplňování! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.