Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. neděle v mezidobí (cykl C)

24. 2. 2019

Milujte své nepřátele!

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V dnešním evangeliu jsme slyšeli slova Pána Ježíše, nad kterými nám zůstává rozum stát: „Milujte své nepřátele!“ Upřímně řečeno – tato rada Krista Pána se nám zdá být nemožná, a prakticky neproveditelná. Jenomže toto není jen nějaká rada ani jen nějaké vřelé doporučení Pána Ježíše. Milujte své nepřátele – to je Ježíšův příkaz.

            Moji milí, a my se ptáme, co s tím tedy máme dělat. Má to vůbec nějakou logiku? Vyplatí se milovat nepřátele? Nechce nás snad Pán Ježíš tímto příkazem jen trápit, když dobře víme, jak je to těžké v praxi naplňo­vat?

            Bratři a sestry, zkusme se na to podívat z jiné stránky, než jenom jako na břemeno, kterému se naše lidská přirozenost vzpírá. Vezměme si takové fyzikální zákony. Jsou důležité, a co je ovšem hlavní – platí nezávisle na tom, zda k nim chováme sympatie nebo od­por. Každé malé dítě například ví, že z prolézačky nebo ze stromu spadne dolů, když se pořádně nedrží, a po dopadnutí na zem se natluče. Dítě určitě neočekává, že by snad letělo vzhůru nebo že by velmi měkce přistálo na zem. Tak si už malé dítě uvědomuje zákon gravitace, aniž by o něm někdy slyšelo. Stejně tak nám všichni školáci řeknou, že každá akce vyvolá re­akci. A my dobře víme, že zákon akce a reakce je jedním ze základních fyzikálních zákonů, který už před mnoha lety objevil slavný fyzik Isaac Newton. A nedá se s tím nic dělat, platí to vždy a všude.

            Moji drazí, zkrátka a dobře platí fyzikální zákon akce a reakce i v oblasti mezilidských vztahů. Jedno přísloví to shrnuje stručně a jasně: Co kdo zaseje, to také sklidí. A čím kdo hřeší, tím také bývá trestán. Tyto zá­kony platí také v oblasti morální, v oblasti dobra a zla. A Pán Ježíš nám ukazuje, že není správné odplácet zlo zlem. Odpovídá nám na otázku, co máme dělat s nepřáteli. Máme jim odpustit. Máme je milovat.

            Bratři a sestry, člověk musí sám vykoupit vinu i těch druhých. To je jediná správná odpověď. To je božské jednání lásky. Zapamatujme si dobře toto: Odplácet zlo zlem – to je jednání zvířecí. Odplácet dobro dobrem – to je přirozeně lidské. Odplá­cet dobro zlem – to je ďábelské. Avšak odplácet zlo dobrem – to je nadpři­rozené, božské jednání lásky. Jestliže Pán Ježíš vyslovil příkaz: milujte své nepřátele, tím nám jasně ukázal cestu k opravdovému pokoji, k dobru a k lásce.

            Moji milí, a je tady ještě jedna věc. Milovat své nepřátele je navíc úžasná škola cvičení ctností, je to prostředek v našem dozrávání osobnosti. Už ve starověku napsal Plútarchós traktát „O užitečnosti nepřá­tel“. V tomto spise říká: Osobní nepřátelé jsou nutní k tomu, aby se moudrý člověk osvědčil v ctnosti. Podle Plútarcha je nepřítel učitelem, kterého nemusíme platit. Nepřítel ti zadarmo vypočítává všechny tvé chyby a nedostatky, zadarmo ti dá příležitost, abys ukázal, jak se dovedeš ovládat, jak jsi statečný při hájení pravdy.

            Bratři a sestry, také biblické dějiny jsou plné těchto vztahů nepřátel, kde jeden druhého vychovává k dokonalosti. My jsme dnes slyšeli o jednom takovém vztahu – David a Saul. David se nezachoval jako slaboch, ale jako ten, kdo byl silnější, kdo hájil pravdu. Miloval svého nepřítele, krále Saula, který ho předtím chtěl zabít. A rozhodně se to Davidovi vyplatilo.

            Moji drazí, vraťme se však k tomu osobnímu, k těm, kteří stojí blízko nás a znepříjemňují nám život. Uvědomujeme si, jak nezbytně po­třebuje člověk kolem sebe ty, kdo mu pomáhají k pokoře. Každý máme v těle svůj osten, který nám dnem i nocí připomíná tvrdou realitu – jakými skutečně jsme. Tím ostnem může být náš nedostatek, slabost, nemoc, ně­jaké trvalé a ponižující pokušení. A člověk, s nímž musíme žít, a který je pro nás skutečným ostnem v těle, má moc vystavit na odiv naši křehkost a rozbourat naši namyšlenost.

            Přátelé Boží, a tak si buďme vědomi, že všechno a všichni, kdo nám „otravují život“, nejsou naši nepřátelé, ale jsou to ve skutečnosti „ne­placení učitelé“, kteří nám pomáhají dozrát, pomáhají nám pěstovat život ctností. Buďme milosrdní, jako je milo­srdný náš nebeský Otec. Nesuďme a nebudeme souzeni, nezavrhujme a nebudeme zavrženi. Odpouštějme, aby nám bylo jednou odpuštěno! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.