Křest a první svaté přijímání dětí školního věku
Nosit v srdci Ježíše Krista
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes prožíváme všichni velikou radost. Ano, dnešní den patří našim katechumenům a prvokomunikantům, kteří jsou tu mezi námi se svými nejbližšími, a kteří toužebně očekávají velikou událost – totiž přijetí svátosti křtu a první svaté přijímání. Máme všichni velikou radost, že chtějí celým svým životem následovat našeho Pána Ježíše Krista. Máme velkou radost, že tyto děti touží Pána Ježíše poznávat, učit se ho milovat a žít s ním po celý život. Jsme rádi, že tito naši katechumeni začali v Krista Pána věřit.
Moji milí, my všichni jsme na tom s vírou také tak. Také jsme začali věřit – a celý život vlastně budeme začátečníky. Proto chceme naše katechumeny přijmout do společenství těch, kteří jdou za Kristem Pánem, proto je dnes pokřtíme a poprvé jim podáme Nejsvětější Tělo Kristovo a Nejdražší Krev Kristovu pod způsobami chleba a vína.
Bratři a sestry, co to vlastně znamená, když se někdo rozhodne žít jako křesťan? Můžeme si to shrnout do čtyř bodů: Předně – žít jako křesťan znamená žít svůj život s Pánem Ježíšem. Stále lépe Ježíše poznávat na stránkách Písma svatého, při vyučování náboženství a především při nedělní mši svaté. Naučit se žít všechny situace svého života s otázkou: Jak by ses, Pane, teď zachoval ty? Co mám říct a co mám udělat já?
Moji drazí, žít jako křesťan dále znamená milovat bližního. Milovat ne pouze citem, slovem, ale především ochotnou a pomocnou rukou – tam kde je toho třeba a na co stačím. Žít jako křesťan znamená dále žít v pevné naději a beze strachu. Žít ve víře v Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Žít ve víře v život věčný v dokonalé radosti.
Bratři a sestry, a konečně žít jako křesťan znamená žít ve společenství bratří a sester. Nikdo nemůže žít své křesťanství sám, izolovaně, jako Robinson na pustém ostrově. Vždycky a všude najdete lidi, kteří vás svou pevnou vírou podepřou. Všude najdete v neděli kostel, kde se slaví mše svatá – toto eucharistické společenství, kde se můžete setkat s Pánem Ježíšem ve Velebné svátosti. Proto máme radost, že vás dnes můžeme svatým křtem přijmout do společenství Kristovy církve, kde se stanete milovanými dětmi Boha Otce, vykoupenými Ježíšem Kristem, kde se stanete našimi bratry a sestrami ve víře v Krista.
Moji milí, a po svatém křtu přijmou do svých čistých a hořících srdcí tito naši – v tu chvíli již bratři a sestry v Kristu – poprvé živého Pána Ježíše pod způsobami chleba a vína. Svaté přijímání je ten největší dar, který můžeme od Krista Pána dostat. Ale svaté přijímání je také veliký úkol. Co to znamená, milí prvokomunikanti, konkrétně pro vás? Předně – máte nosit ve svém srdci Ježíše Krista. Kdyby vaše srdce byla špinavá, Pán Ježíš tam nebude. A za druhé – máte pro Pána Ježíše získávat své kamarády a spolužáky. Ve škole je málo dětí, které chodí do náboženství. Pomáhejte získávat i další děti, aby se také učily o Kristu Pánu, aby ho také měly rády a aby také dělaly mnoho dobrých skutků. A potom se v nebi u Pána Ježíše jistě jednou všichni sejdeme.
Přátelé Boží, a na závěr malé slovíčko nám ostatním. Tak jako se na jaře vracejí vlaštovičky, tak se nám teď vracejí vzpomínky. Také my jsme kdysi byli u prvního svatého přijímání. Jak je to dlouho? Předloni, před dvaceti lety, před padesáti lety? Jsou to vzpomínky jistě krásné. Mnoho našich plánů život utrhal, ale jedno nám všem ponechal: svatou víru. Važme si víry a prosme nebeského Otce – když už to první svaté přijímání máme dávno za sebou, abychom jednou to poslední svaté přijímání zde na zemi, ten pokrm na cestu, zbožně přijali, a pak spatřili tváří v tvář Pána Ježíše, který na nás na všechny čeká v nebeském domově! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
