Jdi na obsah Jdi na menu
 


Památka Obětování Panny Marie v Jeruzalémě

21. 11. 2015

Přijmi, ó Pane!

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Dnes slavíme památku Oběto­vání Panny Marie v Jeruzalémě. Dne 21. listopadu roku 543 byl v Jeruzalémě posvěcen nový chrám ke cti Panny Marie. V tento den slavíme obětování Panny Marie Bohu, a to už od jejího dětství. Ona byla a je živým chrámem Božím. A Božím chrámem se máme stávat také my – každý z nás osobně, ale také jako celá církev.

            Moji milí, Nejblahoslavenější Panna, Královna všech svatých, vyslo­vila dávno před svatými Nového zákona offertorium – obětování, které později jako směrnici života zaznamenává svatý Loyola Ignác na konci svých Duchovních cvičení: „Přijmi, ó Pane, celou mou svobodu, mou paměť, můj rozum a všechnu mou vůli. Cokoliv mám a čím vládnu, dal jsi mi ty. Toto všechno ti vracím a ponechávám řízení tvé vůle. Jenom svou lásku a milost mi dej, to mi stačí jako největší bohatství.“

            Bratři a sestry, blahoslavená Panna byla ještě dítě – podle posvátné tradice jí byly 3 roky – když ji rodiče Joachim a Anna odvedli do chrámu jeruzalémského, aby ji obětovali Pánu. Bylo to zvykem u zbožných Židů, že neobětovali jen výkupné, jak to předepisoval Mojžíš, ale že své dítě přivedli, aby bylo vychováváno při chrámu pro službu v chrámě – tedy pro službu Hospodinu. Joachim a Anna měli dítě Marii už v pokročilém věku. Božím osvícením věděli, že toto dítě, tato dceruška má své místo v Božím plánu spásy. Hospodin jim Marii daroval. Oni ji Hospodinu vrátili.

            Moji drazí, archanděl Gabriel nám později prozradil, že Maria byla „kecharitómené“ – „gratia plena“ – „milostiplná“. Ano, jako naplněná milostí chápala Maria své obětování v  chrámě už v útlém věku přiměřeně uvědoměle. Od­dala se Hospodinu celým srdcem i tělem. Také církevní Otcové oplývají chválou o Panně Marii. Tak např. svatý Jan Damašský hovoří, že byla obětována v chrámě a zůstala při chrámu proto, aby se zde stala příbytkem všech ctností, a tak se připravila na příbytek Nejsvětějšího. Svatý Sofro­nius ji nazývá „milovaná zahrádka Hospodinova“. Svatý Bernard z Clair­vaux, když o ní rozjímá, říká: „Bůh, který dal, aby porodila Boha, učinil, aby se nejprve v chrámě zasvětila v čistotě. Anděl byl poslán k Panně, která byla pannou podle těla, podle duše a nejdříve podle zaslíbení.“ Svatý Tomáš Akvinský o  Marii píše: „Všechny ctnosti ozdobovaly Pannu Marii: modlitba, půst, rozjímání, pracovitost, obsluha při chrámu Božím – toto bylo jejím životem.“ Svatý Ambrož na ni vztahuje slova Velepísně: „Celá krásná jsi, ó Maria, a poskvrny na tobě není!“

            Bratři a sestry, takovou krásnou a připravenou duši najde později Boží posel Gabriel a zvěstuje jí narození Božího Syna. Výchova v chrámě a zasvěcení se v čistotě byly korunovány při zvěstování. Prosíme tě, Nej­světější Panno, za všechnu mládež světa: Odpusť nám! Odpusť, že už ne­dokážeme rozeznat světlo od tmy, čistotu od poskvrnění! Nám všem je nejkrásnějším vzorem a příkladem radost Nejblahoslavenější Panny z obětování života, které zapo­čalo již v  útlém dětství a bylo korunováno při andělském zvěstování: Aj, já dívka Páně, staniž se mi podle slova tvého!

            Přátelé Boží, Panna Maria došla se svým Synem až na Kalvárii. Tam bylo dokonáno. Tam podala blahoslavená Panna obsah a plod svého života – Krista Pána – nebeskému Otci jako Vykupitele za nás za všechny. Neposkvrněná Matko Kristova, prosíme tě, pomoz všem zasvěceným du­ším žít plně své obětování, naplno žít sliby dané Pánu. Prosíme tě, ujmi se naší mládeže, vnukni jí svatou touhu po krásné čistotě duše i těla. Dej jí sílu k překonávání smyslnosti, aby mohli přistoupit v čistotě před oltář ke svátosti manželství anebo ke svátosti kněžství či řeholnímu zasvěcení. Pro­síme tě, ujmi se i jejich rodičů, aby dokázali následovat tvé svaté rodiče – Joachima a Annu – a při výchově svých dětí dali přednost Bohu před tělem, svě­tem a ďáblem.

Celá krásná jsi, ó Maria,

a poskvrna prvního hříchu

nikdy, nikdy se tě nedotkla.

Ó, Maria, beze hříchu počatá,

oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme!

A m e n .