Jdi na obsah Jdi na menu
 


Památka Panny Marie Lurdské

11. 2. 2017

Pokání! Pokání! Pokání!

 

panna_maria_lurdska.png

 

Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Když jsem byl ještě mladým bohoslovcem, zajel jsem si jednou na hlavní mariánské poutní místo br­něnské diecéze ve Křtinách u Brna. Po mši svaté jsem se bavil s tamějším ministrantem. Řekl jsem mu, že jsem z Třebíče, a že také na našem vikari­átu máme krásné mariánské poutní místo, a sice v Přibyslavicích. Ten mi­nistrant mi odpověděl: „Ano, já také znám Pannu Marii Přibyslavickou. Několikrát jsem v Přibyslavicích byl, a mohu říct, že je opravdu krásná. Ale málo platné, ta naše Panenka Maria Křtinská, ta je mnohem, mno­hem krásnější!“ Vidíte, a přece Panna Maria, Královna nebe i země, Matka Boží a Matka naše, je než jedna.

            Moji milí, a my se můžeme ptát: Když je jen jedna Panna Maria, proč tedy liturgický kalendář pro dnešní den má název „Památka Panny Marie Lurdské“? Protože si dnes připomínáme zjevení Panny Marie v Lurdech. Tehdy se blahoslavená Panna zjevovala od 11. února do 16. čer­vence roku 1858 chudobnému děvčátku, čtrnáctileté Bernadetě Soubi­rousové. Ano, právě poblíž městečka Lurdy pod francouzskými Pyrene­jemi, ve skalní jeskyni Massabielle, se tehdy celkem 18 krát zjevila malé Bernadettě Panna Maria.

            Bratři a sestry, od té doby každoročně putují do Lurd milióny lidí a dějí se tam mnohé tělesné i duchovní zázraky. Mnoho nemocných lidí tam opět našlo své zdraví. Proto byl také dnešní den – 11. únor – vyhlášen světovým dnem nemocných.

            Moji drazí, při svém zjevení 25. března 1858 se Panna Maria Berna­dettě představila. Tento den jí sdělila své podivuhodné jméno. Ne­promluvila k dívce francouzsky, ale v místním pyrenejském nářečí. Řekla jí: „Què soy l’immaculada Councepciou“, tedy „Já jsem Neposkvr­něné Početí“. Víme, že 4 roky před tímto zjevením, v roce 1854, vy­hlásil papež bl. Pius IX. dogma o Neposkvrněném Početí Panny Marie. Přitom je jasné, že Bernadetta o této významné církevní události neměla sebemenší potuchy. Vždyť ani v hodinách náboženství její farář o vyhlá­šení tohoto dogmatu nehovořil a sama Bernadetta – mladá a nevzdělaná dívka – vůbec nechápala, co pojem „Neposkvrněné Početí“ znamená. Avšak Panna Maria sdělením svého jména Bernadettě potvrdila to, co již před čtyřmi roky papež slavnostně definoval jako článek víry, a čemu cír­kev svatá od nepaměti věřila – totiž že Panna Maria byla počata bez po­skvrny dědičného hříchu.

            Bratři a sestry, měsíc předtím – 24. února – zvolala Panna Maria k Bernadettě celkem třikrát naléhavou žádost pro všechny lidi: POKÁNÍ! POKÁNÍ! POKÁNÍ! Přitom prosila Bernadettu, že si přeje, aby se modlila růženec za obrácení hříšníků. Neposkvrněná Panna přišla do Lurd s nalé­havým poselstvím: Aby lidstvo, které se vrhalo do ateismu, upevnila ve víře. Aby se lidé vrátili zpět k evangeliu jejího Syna. Aby nám ukázala zbraň proti odvěkému nepříteli nesmrtelných duší – Satanovi. Touto moc­nou zbraní je pokání a modlitba svatého růžence.

            Moji milí, blahoslavená Panna nepřišla lidstvo strašit, ale zachraňo­vat. Cílem a obsahem jejího poselství nebyly na prvním místě zázraky. Neposkvrněná Panna přišla jako naše dobrá Matka varovat svět před nevě­rou Bohu, která končí osobní záhubou. Přišla varovat před vzrůstající pý­chou, která končí masovou záhubou. Přišla varovat před materialismem, který končí záhubou slabších lidí. Neposkvrněná Panna přišla slabé posilo­vat ve víře, nemocné uzdravovat na těle i na duši, přišla naučit mocné sklánět se ke slabým, přišla oživit lásku, po níž se mají poznat ti, co násle­dují Krista.

            Bratři a sestry, Panna Maria si při svých zjeveních v Lurdech zacho­vala svou hlubokou pokoru. Ona nechtěla zjevit na prvním místě sama sebe, ale skrze sebe přivést lidstvo zpět k osobní a pevné víře ve svého Syna Ježíše Krista, přítomného zejména v Nejsvětější Eucharistii. Proto se s oblibou zjevovala ve čtvrtek a též na slavnost Božího Těla. A proto dodnes se největší zázraky uzdravení v Lurdech dějí právě při žeh­nání Nejsvětější svátostí oltářní!

            Moji drazí, Panna Maria ve své hluboké mateřské lásce nemohla najít vhodnější a účinnější prostředek k návratu lidstva ke Kristu, než je modlitba a pokání. Její trojí zvolání „Pokání! Pokání! Pokání!“ je reprízou evangelia jejího Syna, který hlásal:

  • Do života vede těsná brána a úzká cesta — POKÁNÍ!
  • Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne! — POKÁNÍ!
  • Nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete! — POKÁNÍ!

            Bratři a sestry, milující Matka Maria viděla i to, že svět se začíná oddávat bezstarostnému spánku v pohodlí vědeckotechnických objevů, a že přestává mít obavu o věčnou spásu. Proto začala varovat lidstvo, podobně jako její Syn varoval své apoštoly v noci před svým zatčením: „Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení!“ Skrze svá lurdská zjevení, jakož i později skrze zjevení fatimská stále volá ke všem lidem: MODLETE SE RŮŽENEC!

            Přátelé Boží, Panna Maria je Matka přečistá, krásná, Neposkvrněná, která si přeje návrat lidí k čistotě duší. Panna Maria je Matka milující, která chce probudit své spící děti, aby nezahynuli v útocích ateistického nepřítele. Panna Maria je Matka plná milosrdenství, která nechce smrt hříšníků, ale jejich spásu. Panna Maria je Královna nebes, která chce do nebe k svému Synu přivést všechny děti této Země! Ó, Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.