Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST NAROZENÍ SV. JANA KŘTITELE

24. 6. 2018

Největší mezi narozenými z ženy

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme slavnost naro­zení sv. Jana Křtitele. Tento předchůdce Páně je po Panně Marii jediný člověk, jehož narození slaví církev ve své liturgii. Snad proto, že víra těch dvou byla vystavena největší zkoušce. Maria měla porodit svého jednoro­zeného Syna, Bohočlověka Ježíše Krista, Jan Křtitel jej měl pokřtít a ohlásit. Oba dva věrně splnili své poslání, a pak pokorně ustupují do po­zadí.

            Moji milí, žádná náboženská osobnost neovlivnila svou dobu tak jako Jan Křtitel. Toto nám potvrzuje sám Pán Ježíš. Nazývá totiž Jana nej­větším mezi těmi, kdo se narodili z ženy. V osobě svatého Jana Křtitele se uzavírá a vrcholí první řád spásy – Starý zákon. A zároveň je Jan prvním svědkem, ukazatelem nového řádu spásy – Nového zákona.

            Bratři a sestry, víra svatého Jana Křtitele byla podrobena největším zkouškám a on při tom projevil nejhlubší pokoru. O tom, že ty zkoušky byly zátěží až na okraj lidské únosnosti, svědčí úzkost Jana Křtitele ve vě­zení: „Jsi ty opravdu ten, který má přijít? Jsi opravdu Mesiáš? Jsi Mesiáš, když mne – svého hlasatele – necháváš hnít ve vězení?“

            Moji drazí, při dnešní slavnosti svatého Jana Křtitele si můžeme uvědomit jednu pozoruhodnou skutečnost. Jan Křtitel rozhodně nepatří mezi ty líbezné a něžné postavy světců, obklopené růžičkami a liliemi, jak si v nich libovalo devatenácté století a jak si v nich leckdo libuje i dnes. Na tomto muži je všechno drsné a chlapské. Jeho řeč je lapidární, strohá, jeho požadavky jsou radikální. Je si dobře vědom toho, že byl poslán od Boha, že je prorok Boží. Je si vědom, že má splnit úkol hlasatele – ohlašovatele přicházejícího Vykupitele.

            Bratři a sestry, mějme na zřeteli, jak veliký je rozdíl mezi koncem a začátkem Janova života. Jak podivuhodný, jak slibný byl čas jeho naro­zení. Jak si všichni udiveně říkali: Co asi bude z tohoto dítěte? Vždyť ruka Páně je s ním! Jak ten chlapec roste a jeho duch sílí! Velice výmluvné je i jeho jméno „Jóchanán“, což v hebrejštině znamená „Jahve je milostivý“, „Jahve je dobrotivý“. Avšak nejednou v životě bylo asi Janovi těžké, aby v tu dobrotivost Boží věřil. Jako dnes my, tak i on byl obklopen tolikerou zlobou, tolika zlými lidmi. Jako my, tak i on se musel znovu a znovu učit důvěřovat v dobrotu Boží, když se setkal s opravdu dobrým člověkem – s Kristem Pánem.

            Moji milí, a jaký je vrchol života svatého Jana Křtitele? Je v po­znání, že on – Ježíš – musí růst, já se musím menšit, vytrácet. Jan Křtitel si neponechal ani své učedníky. Všechny je poslal za Pánem Ježíšem, Bo­žím Beránkem. Do smrti vytrvale hlásal pokání, napravení, obrácení. Tohle Janovo pokání nebylo nic snadného tenkrát a není to nic snadného ani dnes. Nejedná se jen o změnu vnějších zvyklostí. Jedná se o změnu smýš­lení a na základě toho o nápravu celého života. Jan Křtitel tuto kající ná­pravu smýšlení celý život hlásal – a sám ji na konci života ve vězení znovu bolestně prodělával, když musel přijmout Mesiáše takového, jaký byl – a přitom musel opustit představu svou vlastní.

            Bratři a sestry, jádrem obrácení, které hlásal svatý Jan Křtitel, je stálé napravování života, duchovní růst – stále k lepšímu. Obrácením se tedy nemyslí zvrat, nějaký náraz, jednou provždy. Tak se dělá leda jen roz­hodnutí k nápravě. Avšak realizace tohoto rozhod­nutí, odvykání všelija­kým zlozvykům a přivykání ctnostem, dobrým návy­kům, trvá pěkně dlouho! To trvá prakticky po celý život. To je nepřetržité uskutečňování Janova životního programu: Ježíš musí ve mně růst, a já se musím umen­šovat a stále potírat svou pýchu a své sobectví.

            Přátelé Boží, Pán Ježíš k nám stále přichází. Pán Ježíš je stále ohlašo­vaný, ale mnohdy ještě nepoznaný. Stále je ještě skrytý ve slovu evangelia, skrytý v nepatrném gestu lásky, skrytý ve znamení Velebné svátosti. Stále ještě máme čas učit se životu v lásce. Stále ještě máme čas učit se plně důvěřovat Pánu Ježíši, aby nás jed­nou mohl uvést do života věčného! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.