Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST VŠECH SVATÝCH

1. 11. 2017

Svatí mezi námi

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Sešli jsme se na dnešní slav­nosti Všech svatých. Jména některých z nich známe z církevního kalen­dáře, z jejich životopisů, ze zbožných legend. To jsou ti, co žili před námi.

            Moji milí, jak poznáme současné svaté – svaté mezi námi? Jeden kněz to vyjádřil velice pěkně: „Dnešní svatí nedělají nic mimořádného – ale všechno, co  dělají, dělají mimořádně dobře. Žijí všední život – ale s ne­všední láskou. Jsou velmi kritičtí k sobě – ale velice laskaví a dobrotiví k druhým.“

            Bratři a sestry, mnohokrát jsme slyšeli, že svatí jsou pro nás vzo­rem správného křesťanského života. S tím jistě můžeme souhlasit. Ale současně nás provokuje otázka: Dobře, ale jak máme následovat vzor sva­tých z ka­lendáře? Víme, přece, že sv. František z Assisi zanechal práce, chodil volně po  kraji a na jídlo si vyžebral. Za to by na nás lidé hleděli jako na živla, který se štítí práce. Nebo svatý Antonín – ten žil sám na poušti jako poustevník. To bychom dnes byli považováni za tuláky a vůbec podezřelá individua. Svatá Terezie z Ávily zase zakládala kláštery. Kdepak dnes na­jdeme místo, kde by naše zbožné dívky mohly zakládat kláštery! A tak bychom lehce mohli dojít k závěru, že zkrátka žít podle vzoru sva­tých z kalendáře se dnes prostě nedá!

            Moji drazí, každý člověk žije a jedná v duchu a prostředí své doby. V tomto ohledu byli všichni světci skutečnými dětmi své doby. My dnes samozřejmě nemůžeme žít nebo oblékat se v duchu středověku nebo jiné doby minulé. Ale co je podstatné? – My máme a můžeme žít jejich hrdin­ské ctnosti, jejich víru, naději a lásku, v dnešním světě a dnešním způso­bem.

            Bratři a sestry, jak tedy poznáme svaté mezi námi? Jsou to přede­vším lidé, kteří následují Krista Pána v duchu a v prostředí dnešní doby. Svatí mezi námi nejsou nápadní výstředním oblečením, účesem, vyzýva­vým chováním nebo dokonce vyhlašováním zbožných frází a odříkáváním citátů z bible. Tak se chovají spíš pokrytci než svatí lidé. Pokud už jsou svatí mezi námi něčím nápadní, pak vlídností k dru­hým, svědomitostí v práci. Jsou nápadní tím, že je na ně vždycky spoleh­nutí. Tito lidé příliš nemluví s ostatními lidmi o Bohu – ale tím víc mluví s Bohem o lidech, mezi nimiž žijí. Znají svou víru z osobního přesvědčení. Vědí, proč věří v Boha a umějí odpovědět na běžné námitky proti víře.

            Moji milí, dnešní svatý je kliďas, který běžné denní mrzutosti řeší spíš žertem a  s humorem, než s rozčilováním. Dnešní svatý ví, že nad všemi udá­lostmi světa je dobrý Bůh, který dokáže i zlé obrátit v dobré – těm, kdo v něj důvěřují. Svatý mezi námi nekritizuje lidi kolem sebe, ne­odsuzuje je, ale snaží se je pochopit a pomáhat jim. Když už mluví, pak mluví o něčem – nikdy neplácá o ničem, jen aby se klábosilo a aby řeč nestála. Dobře ví, že upovídanost je známkou slabého ducha.

            Bratři a sestry, svatý mezi námi nikdy neslibuje něco, o čem ví, že by to nemohl splnit. Před svými bližními se nevytahuje a snaží se mluvit co nejméně o sobě. Na druhé nikdy nežárlí a rozhodně si nevšímá toho, co o něm říkají druzí za jeho zády. Když mu někdo vytkne chybu, přemýšlí, jak ji napravit a co má dělat, aby nepůsobil špatným dojmem. Svatý mezi námi se nikdy nehádá, i když ví, že pravdu má on. Řekne své mínění – a to stačí. Avšak toto své mínění nikomu nevnucuje. Na své bližní působí svým pří­kladem, svou osobností. Každý den se snaží setřást ze  sebe všechno staré. Denně usiluje vytvořit ze sebe lepší podobu člověka a  křesťana.

            Moji drazí, to nejpodstatnější jsem vám však ještě neřekl. Víte, co je tou poslední poznávací známkou světců mezi námi? — Všechny tyto krásné zásady, které jsme si tu právě uváděli, sice přijali za zásady svého každodenního života, ale ještě se jim nedaří zachovávat je vždy a všude. Ještě klopýtají, ještě chybují. Ale – a to je podstatné – z těch klopýtnutí nedělají žádnou tragédii. Dobře totiž vědí že svatost spočívá v ne­ustálém začínání!

Bratři a sestry, tuto větu si zapama­tujme jako nesmírně důležitou pro náš každodenní život: svatost spočívá v neustálém začínání. Víme, že i ti největší světci jsou omilostnění hříšníci – tedy lidé jako my. A právě tato poslední, nejdůležitější poznávací známka světců dnešní doby – že totiž svatost spočívá v neustálém začínání – otevírá dveře k cestě za sva­tostí i nám, každému z nás, nám všem.

            Přátelé Boží, mějme tedy na paměti radostné poselství dnešního svátku Všech svatých: Svatí nejsou svatými proto, že by nikdy nezhřešili, že by nikdy neklesli. Jsou svatými proto, že po každém pádu vždy znovu a znovu povstali k novému úsilí – k novému a radostnému životu podle svaté vůle Boží. Všichni svatí a světice Boží, orodujte za nás! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.