Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ - svatých Tří Králů

8. 1. 2017

Bůh se chce zjevit skrze nás

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme jeden z největ­ších křesťanských svátků – slavnost Zjevení Páně. Co je podstatou tohoto svátku? Kdybych to měl vyjádřit jedinou větou, řekl bych toto: Bůh chce, aby ho člověk poznal. Jeho dílo – náš vesmír, náš svět – tady stojí ve své složitosti a tajuplnosti tak obrovitý, že člověku už nestačí představi­vost, aby  si představil autora – tajuplného Stvořitele. A tak se Bůh lidem zjevuje, aby ho mohli poznat, milovat, poslouchat. To Boží zjevení světu je předmětem našeho dnešního svátku. A můžeme se ptát: Jak se Bůh zjevuje světu? — Nikoliv ve svých nadlidských, nadkosmických rozměrech – tak bychom ho my, lidé, nemohli pochopit. Ale Bůh přichází do lidského světa jako malé nevinné Děťátko, narozené v chudé stáji pro dobytek.

            Moji milí, toto vyvolává další otázku: Jak se lidé vůči tomuto Božímu vstupu do světa chovají? Jak lidé reagují? — A můžeme říci, že lidé reagují různě. Představitelem jedněch je král Herodes Veliký. Takoví různí Herodové neuvažují jinak, než mocensky: Bojí se Božích požadavků a  přikázání, bojí se o svou moc, bojí se konkurence. Proto se tohoto zje­vení polekají a ze strachu jsou ochotni dokonce i vraždit. Násilím chtějí znemožnit Boží zjevení sobě i světu.

            Bratři a sestry, druhou skupinou těch, kteří zklamali tváří v tvář zjevení Boha ve světě, byli kupodivu kněží a odborníci na náboženské vědy. Oni sice znali odbornou literaturu, mudrcům od Východu posloužili přesnou informací, kde Ježíška najdou, avšak pro sebe z toho nevyvodili důsledky žádné – do Betléma nešli. Toto jsou předchůdci lidí, kteří křesťanství sice hlásají, ale  podle něho nežijí.

            Moji drazí, a konečně tu máme třetí skupinu, která jako jediná nezklamala. Jsou to mudrci od Východu a betlémští pastýři. Nebyli to sice žádní od­borníci na náboženské otázky, ale to, co uviděli, uslyšeli a poznali – za tím šli věrně a bez zaváhání.

            Bratři a sestry, rozumíme už dobře poselství dnešního svátku? — Jde o  to, že náš svět, my křesťané, my všichni jsme ve stejném nebezpečí, jako ti jeruzalémští kněží: Vykupitele sice známe, ale za ním nejdeme a podle něho nežijeme.

            Moji milí, zjevení Páně – to není jen jedna událost kdysi v ději­nách. Bůh se chce zjevovat světu stále, skrze ty, co v něj uvěřili. Hvězdou pohanů máme být právě my — ty, já, zkrátka všichni, kteří jsme uvěřili v Krista Pána. Pán Ježíš nám ten úkol narýsoval zcela jasně: Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, ať vidí váš dobrý život a velebí Boha.

            Bratři a sestry, mluvit o své víře tak prostě a srozumitelně, jak pro­stě a srozumitelně mluvil ke svým současníkům Pán Ježíš, tomu se budeme muset ještě nějaký čas učit. Ale jedno už můžeme udělat teď hned: Můžeme pěkně žít před lidmi a s lidmi, aby se v naší dobrotě ukazovala dobrota Boží, a v naší vlídnosti aby se ukazovala vlídnost Boží. Silnější může pomoci slabšímu, ale i slabší může podepřít silného. Každý člověk má své chvíle únavy, své slabé chvilky. Tak je potřeba, abychom na té cestě životem podpírali jeden druhého. Všichni jsme potřební pomoci. Všichni potřebují pomoci naší. Skrze nás se může zjevovat Boží dobrota.

            Přátelé Boží, přeji nám všem, aby se nikdy nestalo, že by někdo z našeho okolí řekl: Neměl jsem žádnou příležitost poznat křesťanství. Nao­pak – ať z nás vyzařuje Boží láska a Boží dobrota, jak se to zpívá v jedné rytmické písni: Po lásce poznají křesťany! Jak si to dnes zapamatujeme? Bůh chce, aby ho člověk poznal, chce se zjevovat skrze nás stále, ale pře­devším: Bůh se chce zjevit světu i skrze mne, skrze tebe, skrze jednoho každého z nás. Pane, prosíme Tě, zapal v našich srdcích oheň lásky. Pane, dej, aby naše HOŘÍCÍ SRDCE dokázala zapálit oheň lásky v na­šich bratřích a sestrách. Kéž se tak stane! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.