SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ - svatých Tří Králů
Hvězda ukazuje cestu
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Radostná zvěst dnešní slavnosti Zjevení Páně zní: Veliký Bůh, který přebývá ve světle nedostupném, se stal Emmanu-elem, Bohem s námi. Zjevil se mudrcům a pastýřům, zjevil se všemu světu. Tento svátek má být dnem zjevení i nám: v jeho Slovu, které můžeme slyšet a v jeho Těle, které smíme přijímat.
Moji milí, vyprávění dnešního evangelia má v sobě mimořádnou dramatičnost. Víme, že dnešní slavnost se také nazývá „Svatých Tří králů“. Ale oni se vlastně setkali čtyři králové: Tři opouštějí společně své království a vydávají se dychtivě za hvězdou nových poznatků. Ten čtvrtý král, Herodes, o žádné nové poznatky nestojí. Má jen jednu jedinou starost – jak si udržet svou královskou moc, své panování nad lidmi.
Bratři a sestry, tři králové z východu – nebo přesněji řekněme tři mudrci – padají na kolena před Dítětem v jeslích, a pak se vracejí domů jinou cestou. Ten čtvrtý král, Herodes, a jeho dvořané usilují ze všech sil, aby všechno zůstalo při starém, i za cenu násilí a vraždění.
Moji drazí, a co tato událost znamená pro nás? Někteří učenci se snažili spočítat, která to hvězda tenkrát „vybuchla“ a stala se novou či supernovou – ale to je omyl. Svatý evangelista Matouš tenkrát ještě o novách a supernovách nevěděl zhola nic. Jiní zase vynaložili mnoho úsilí na historické zkoumání, ze kterých zemí ti tři králové vlastně přišli, co za mudrce to byli, ale ani v tom není podstata Matoušova vyprávění.
Bratři a sestry, podstatná otázka pro každého z nás osobně zní takto: Za jakou životní hvězdou jdu? Nebo jinak položeno: Před kým nebo před čím padám na kolena? Hvězdy stálice byly pro tehdejší národy jistou orientací za noci. Podle oblohy došli nebo dopluli správně k cíli. Věděli, že kromě hvězd zůstávajících stále na svém místě, jsou i hvězdy nestálé, které se různě pohybují a k cíli nedovedou.
Moji milí, z toho by nám mělo být zcela jasné, že máme jít za hvězdou stálicí. A touto hvězdou je pro nás Kristus Pán. On je tou hvězdou, která nám ukazuje cestu. Kristus Pán nás bezpečně povede životem. Nikoliv všelijaké chvilkové „bludičky“, které zasvítí, zasmrdí… a zhasnou.
Bratři a sestry, dnešní slavnost Zjevení Páně nám tedy připomíná, že to světlo, které vzešlo pastýřům a mudrcům, už nikdy nezhasne. Betlémská hvězda svítí a bude svítit lidstvu dál. Každému člověku, každé generaci, věřícím i nevěřícím, bude už svítit světlo Zjevení Páně. Bude je zvát, aby i oni se vydali za hvězdou víry do království lásky a pokoje Božích dětí.
Moji drazí, jestliže Bůh se vydal vstříc člověku, aby ho hledal, je také na nás, abychom se i my vydali na cestu a vyšli Bohu vstříc. Neboť jen ten člověk, který se nechá od Boha nalézt, který se nechá osvobodit od svých úzkostí, nejistot a bázní, bude naplněn Boží slávou.
Bratři a sestry, proto má dnešní slavnost právem dvě jména: Zjevení Páně a Svatých Tří králů. První jméno ukazuje na to, co dělá Bůh, druhé ukazuje na to, co dělá člověk. Bůh vyslal své světlo, svou hvězdu – a lidé světlo přijali a vydali se na cestu. Nepomohlo by nám tedy nic, kdybychom jen okouzleně zírali u jesliček na Jezulátko, a přitom zůstali na místě, kde jsme, nebo jen sestoupili do minulosti svého dětství.
Moji milí, Kristus našeho setkání je před námi! Tvůj život je před tebou bez ohledu na to, kolik máš let podle občanského průkazu. Křesťanství je náboženství budoucnosti. Křesťan je člověk, který teprve jde k plnému životu. Nemusíme už chodit v temnotách, ve strachu, v nejistotách. Nemusíme se báti zlého. Žijme a důvěřujme v Boží lásku, žijme a nesme tuto Boží lásku dál.
Přátelé Boží, kéž se tedy v letošním roce dokážeme ve všech životních situacích, na všech rozcestích našeho života orientovat podle hvězdy víry. Kéž je pro nás tou jedinou hvězdou ukazující cestu náš Pán Ježíš Kristus, který z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
