Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠTĚDRÝ DEN - půlnoční mše svatá (cykl C)

24. 12. 2018

Dva obrázky Vánoc

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Ještě jednou vás všechny srdečně vítám na dnešní půlnoční slavnosti a vroucně si přeji, abychom prožili radostné setkání s vtělenou Boží láskou. Je nutné, abychom měli otevřená a hořící srdce, aby se nás kouzelné tajemství Vánoc dotklo, aby nás silně oslovilo a především aby nasměrovalo náš život správným smě­rem.

            Moji milí, nadpis dnešní sváteční promluvy je „Dva obrázky Vá­noc“. Rád bych vám všem nabídnul srovnání těchto dvou obrázků: na jedné straně obrázek konzumních Vánoc a na straně druhé obrázek Vánoc malíře Josefa Lady.

            Bratři a sestry, položme si otázku: Čím se staly Vánoce pro moder­ního člověka počátku 3. tisíciletí a našeho prostředí? Lidé neoslavují dnes Narození Spasitele, ale oslavují sami sebe. Z Vánoc se udělala sentimen­tální slavnost, jakási „rodinná show“. Vánoce se stávají záležitostí peněženky či bankovního konta. Zmocnil se jich průmysl, obchod, reklama a pěstuje se jakýsi „vánoční materialismus“.

            Moji drazí, v jedněch křesťanských novinách v Bavorsku se v předvá­noční době objevil velký inzerát, který velice přesně vystihuje pod­statu konzumních Vánoc: „Co jste to udělali ze svátku mého Narození? Prosím vás, nedělejte mi z toho jarmark. Váš Ježíš Kristus, v jeskyni za Betlémem narozený, vlastní rukou podepsaný.“

            Bratři a sestry, a tak je načase rychle opustit tento neutěšený a smutný obrázek konzumních Vánoc. Stojíme nyní v duchu před druhým obrázkem – je to Ladův obrázek Vánoc. A co na tomto obrázku malíře Josefa Lady vidíme? Ulice města, v pozadí kostel, v oknech se svítí. Je Štědrý večer. Před jedním oknem stojí chudá rodina. Stojí venku na zasněženém chod­níku a dívá se dovnitř. Je s nimi i malá holčička. Tatínek ji vzal na ramena, dívá se do panského domu. Jaká krása tam je! Vánoční stromeček plný cukroví a ozdob. Všechno pěkně ozářené. Chudí lidé si to nemohou dovo­lit. Aby jejich dítě něco krásného vidělo, zajdou se podívat před okno as­poň na stromeček bohatých lidí. Tak tomu skutečně bylo a v mnohých částech světa je tomu tak dodnes.

vanoce_josefa_lady.jpg

            Moji milí, u nás může mít dnes každý všeho dost. Stromeček máme – ale láska nám chybí. Stromeček si můžeme koupit, ale lásku si nekoupíme. Stromeček máme – ale většině lidí chybí Bůh…

            Bratři a sestry, vraťme se však k tomu Ladovu obrázku Vánoc. Ta malá holčička se dívá přes okno na cizí Vánoce. Ti chudí lidé však měli něco jiného, podstatnějšího a krásnějšího. Našli to v kostele, dostali to od církve svaté. Ti chudí lidé měli VÍRU. Znali Pána Ježíše a dobře věděli, že On je světa Spasitelem, že On spasí svůj lid od hříchů. Na cizí stromeček se dívá holčička, ale ví o Jezulátku. Ó, chudé dítě z Ladova obrázku, jak jsi šťastné, jak jsi bohaté ve své duši!

            Moji drazí, my nemusíme dnes postávat před cizími domy a byty. My dnes všechno máme doma. Ale v těch našich domech jsou děti, a těm chybí v duši Jezulátko. Co vědí naše děti o Kristově narození? Jakou mají lásku v srdci? Kolik jich tu chodí kolem rozzářeného domu Božího – vidí světlo, ale bojí se vstoupit.

            Bratři a sestry, dvě rady vám všem dnes dám. Mnozí lidé rádi o Váno­cích poslouchají Českou mši vánoční rožmitálského kantora Jakuba Jana Ryby. Je to pro ně folklór, nic víc. Ale cože se to tam zpívá? „Pojďme, pojďme k Betlému, místu přeblaženému!“ A tak první radou pro nás, aby­chom prožili krásné Vánoce v hloubi duše – musíme přijít hodně blízko k posvátnému místu. Udělat v srdci místo pro Narozeného a nebát se k sobě vzít Dítě a jeho Matku.

            Moji milí, a jaká bude druhá rada? Otevřeme svá srdce doko­řán pro všechny lidi dobré vůle. Ne zavalit druhého člověka dárky, hmo­tou, jídlem, pitím atd. Ale mít pro něho čas a porozumění. Snažit se po­chopit, proč ti druzí žijí tak jak žijí, co mají v hloubi duše za přání a touhy – zkrátka naučit se jim rozumět, naslouchat jim a mít je rádi.

            Přátelé Boží, a to bude okamžik, kdy také objevíme Boha. To bude okamžik, kdy pocítíme v hloubi srdce jeho oblažující přítomnost a neko­nečnou lásku. Přeji vám všem, aby se na vás sneslo Boží světlo a oblažu­jící rosa Boží lásky. Požehnané Vánoce všem! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus, který v této tiché a Svaté noci v jeskyni za Betlémem – z života čistého, z rodu královského – nám, nám narodil se!  Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.