Svátek Stolce sv. Petra, apoštola
Ty jsi Petr – Skála
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnešního dne nám liturgický kalendář připomíná význačný svátek Stolce sv. apoštola Petra. Je samozřejmé, že i texty Písma svatého, které nám nabízí naše matka Církev pro naše zamyšlení, svým obsahem plně korespondují s dnešním svátkem. Kolikráte jsme již rozjímali v dnešní den nad slovy Pána Ježíše: „Ty jsi Petr – Skála, a na té skále zbuduji církev svou, a brány pekelné ji nepřemohou.“ Dnešní svátek prodělal dlouhou cestu dějinami. Už někdy ve 4. století jej křesťané začali slavit na potvrzení a ujištění toho, že tehdy už po celém známém světě rozšířená křesťanská církev má svou viditelnou hlavu, své centrum. Že má osobu papeže – autoritu, o kterou se křesťané mohou opřít, kdykoliv se budou muset bránit všelijakým zmatkům a bludům.
Moji milí, v polovině 5. století píše papež sv. Lev Veliký: „Přestože v církvi je mnoho kněží a pastýřů, Petr řídí všechny, kteří mají Ježíše Krista za Hlavu a za Krále.“ Pokusme se proto dnes pohlédnout na dnešní evangelium poněkud jinak: Zkusme si položit Ježíšovu otázku, kterou on dal svým apoštolům, tímto způsobem: Za koho lidé pokládají papeže? A je nám jasné, že odpovědi na tuto otázku budou různé. Budou záviset na sympatiích nebo antipatiích lidí ke svaté Církvi Kristově. Jak se ale máme zachovat, když někdo v rozhovoru s námi začne poukazovat na to, že mnozí papežové v minulosti – zvláště v období renesance – žili značně „nesvatým“ způsobem života, a na základě toho bude odsuzovat celé papežství jako takové?
Bratři a sestry, když se zadíváme do starších katolických spisů, vidíme tam snahu zaretušovat a všelijak obhajovat nedostatky některých představitelů církve. A zase na druhé straně si musíme uvědomit, že mnohé nekatolické spisy přinášely a mnohdy stále přinášejí „zaručeně pravé zvěsti“ o zločinech papežů, čímž chtějí dokumentovat prohnilost a zkaženost katolické církve. Jak se máme my, katoličtí křesťané, v tomto zmatku správně orientovat?
Moji drazí, na dějiny papežství se nemůžeme dívat tímto černobílým pohledem. Události minulých dob, středověku, renesance, ba ani minulého století nemůžeme hodnotit pohledem dnešním. Člověk se musí seznámit se všemi okolnostmi, takříkajíc pokusit se vcítit do doby, kterou se snaží pravdivě hodnotit. Církev se s bolestí v srdci vyrovnává s hříchy minulosti a upřímně prosí za odpuštění, že v minulých dobách nedávala vždy dobrý příklad. A právě zvěčnělý papež sv. Jan Pavel II. Veliký s neuvěřitelnou pokorou několikráte vyslovil v různých souvislostech hlubokou lítost nad těmito chybami a přehmaty.
Bratři a sestry, položme si tutéž otázku i my – za koho pokládáme papeže my, kým pro nás papež je? Snad řeknete, že je to otázka zbytečná. Vždyť všichni známe našeho Svatého otce Františka jako horlivého pastýře, který i přes svůj vysoký věk hlásá radostnou zvěst evangelia všem národům na celém okrsku zemském. Avšak tato otázka pro nás zbytečná není. Nevyznáváme pouze svými ústy, že papež je nástupcem svatého Petra, náš nejvyšší pastýř a velekněz? Co když přichází Svatý otec s poselstvími, která našemu uchu příliš nelahodí? Co když po nás žádá, abychom se zřekli životního stylu dětí tohoto světa? A tu vidíme, kolik je zde najednou protestů, nesouhlasu, ba někdy i přímo odporu a neposlušnosti!
Moji milí, tato otázka se nás také ptá, zda na Svatého otce pamatujeme též i ve svých soukromých osobních modlitbách. Jelikož na bedrech papeže spočívá jako těžké břemeno zodpovědnost úřadu, který zastává, měli bychom se všichni za papeže rádi modlit. Tento projev naší synovské oddanosti, úcty, lásky a vděčnosti si od nás plně zaslouží. Svatý otec den co den zahrnuje do svých modliteb všechny lidi na celém světě, a tak nezapomínejme i my, abychom se den co den za našeho papeže Františka modlili.
Přátelé Boží, náš Pán Ježíš Kristus určil Svatého otce Františka, aby ho jako první mezi biskupy zastupoval ve své svaté Církvi zde na zemi. Pane, prosíme Tě, naplňuj našeho papeže Františka svou láskou, aby miloval Tebe i všechny lidi dobré vůle. Dávej mu stále moudrost a prozíravost, pokoru a naději, trpělivost a zdraví. Shromáždi kolem něho upřímné rádce, věrné biskupy a kněze, a oddaný lid Boží. Kéž požívá k Tvé oslavě a k naší radosti velikou úctu, vážnost a lásku po celém světě. Neboť Ty žiješ a kraluješ od tohoto času až na věky věků. Amen.
