Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátek sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka

16. 5. 2018

Mocný přímluvce u Boha

 

jan_nepomucky.jpg

 

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Mezi skvosty barokních modli­teb, které dnešní doba s obdivem znovu objevuje, je také litanie k svatému Janu Nepomuckému. A jedna z invokací té litanie nazývá sv. Jana mocným přímluvcem u Boha. Připomíná se tím naše katolická víra, že svatí v nebi se za nás u Boha přimlouvají, a že nám pomáhají. O tomhle dění lásky v Boží náruči toho moc nevíme, spíše jen tušíme. Pro nás je svátek světců cenný především tím, že v nich máme živý příklad. Svatí nám ukazují na podobných životních situacích a událostech, v jakých žijeme i my, že kdo věrně slouží Bohu, koná tím službu i tomuto světu.

            Moji milí, jeden spisovatel o svatých píše tato výstižná slova: „Naši svatí – to jsou lidé, kteří dobře viděli zemi, po které chodili, a přitom ne­ztratili z očí nebe. Byli to dobří pracovníci ve svém povolání – a přitom zůstali dobří katolíci. Milovali tento svět – a přitom sloužili Bohu. Žili plně ve své současnosti – a přitom neztratili věčnost. Utíkali se k Bohu, ale při­tom nezanedbávali své bližní.“ Ano, v tom všem jsou nám svatí stálou vý­zvou a  stálým vzorem. Když to dokázali jiní, proč bych to nedokázal i já, my všichni?

            Bratři a sestry, možná si teď někdo myslí: Dobře, brát si ze svatých příklad? To je hezké, ale je to proveditelné? Životopis svatého Jana Nepo­muckého je plný podivných příběhů, které jsou od mého každodenního života na hony vzdálené! Kdepak je dnešní životní realita od časů krále Václava IV! Skutečně to tak na první pohled vypadá. Barokní řeč zbož­ných legend, rozevlátá podoba barokních soch a obrazů svatých je nám velmi vzdálená. Avšak ty životní situace jsou ve všech dobách stejné, ako­rát jsou v jiné barvě, v jiném nápěvu a v jiném kostýmu. Je třeba, aby­chom si životní příběhy svatých převedli do dnešní situace, abychom je očistili od toho všelijakého barokního nánosu a balastu, abychom v nich uviděli vzor správného jednání. Hudebníci dělávají často něco podobného: říkají tomu transponování. Jenomže se jim to vždycky nepodaří. I my mu­síme být při převádění do dnešní podoby opatrní – i tady je nebezpečí ne­zdaru.

            Moji drazí, zkusme si tedy nahradit řasnatý plášť svatého Jana Nepo­muckého civilní podobou dnešního člověka. Protože to, co je v Janovi „svaté“, nespočívá v zevnějšku, ale v podstatě osobnosti. Jak a v čem je tedy dnes aktuální svatý Jan Nepomucký? V celé své životní situaci. V drsném světě, který byl pokřtěný jen navenek. V tom, jak musel hájit své křesťanské zásady. Svou věrností v povolání.

            Bratři a sestry, co se můžeme naučit od kněze Jana? Víme, že se nestal populárním lidovým světcem – tak oblíbeným a tolik milovaným pražským lidem a celým českým národem – jen pro to, že vedl spory s královskými úřady. Takových lidí, co doplatili na zvůli mocipánů, byla celá řada. Avšak Jan si získal svou popularitu už svým životem – nikoliv až smrtí! Janovi říkali důvěrně „Mistr Johánek“. Už za jeho života o něm říkali, že je to svatý člověk. A proč to říkali? Proto, že byl hodný, že na něm viděli laskavou podobu samotného Krista Pána. Protože to byl člo­věk zlatého srdce, farář pražské chudiny, ochránce nebohých, podporovatel a útočiště všech odmítaných. Láska Kristova, která vyzařovala z jeho tváře – na té viděli jeho současníci, co to znamená být křesťanem.

            Moji milí, a co vyzařuje z nás? Pokud mají ti tvoji doma poznat něco hezkého o tom, co slyšíš v kostele, o tvé lásce ke Kristu Pánu, pak to může být jedině vidět na tvé lásce k partnerovi, k dětem, ke všem lidem, s nimiž přijdeš do styku. Buďme na své blízké tak hodní, aby na nás uvi­děli, jak dobrý je Pán, který nás učí žít v lásce. Připomeňme si, co vyznal svatý Augustin o svém učiteli svatém Ambrožovi: „Zamiloval jsem si toho člověka od počátku – ne jako hlasatele pravdy, kterou jsem naprosto nedo­ufal nalézt ve tvé církvi, nýbrž jako muže ke mně velmi laskavého a hod­ného.“

            Bratři a sestry, myslíte, že je to takhle vůbec možné? Není to jen takové zbožné povídání, které zní sice hezky v kostele, ale venku je nepro­veditelné? Věřte mi, není to vůbec tak těžké, jak se na první pohled zdá. Vždyť láska nečiní dobře jen tomu, kdo je jí obdarováván, ale i tomu, kdo lásku daruje. Jenom je třeba na druhých lidech vidět, že vedle chyb mají i dobré vlastnosti. V dnešním světě nelze jinak hlásat Kristovu lásku, než láskou a dobrotou naší. Nelze jinak naučit pohany znát dobrého a laskavého Ježíše, než naší dobrotou a láskou.

            Přátelé Boží, kéž nás příklad svatého Jana Nepomuckého učí, že není možné za Krista a za jeho pravdu položit svůj život, pokud ho nejprve nepoznáme a z celého srdce Pána nemilujeme. My dosud známe Krista Pána málo, a proto je naše víra slabá a neosvědčujeme se ani jako svěd­kové víry a lásky. Prosme svatého Jana Nepomuckého, aby se za nás při­mlouval u Boha, kterého celým svým životem miloval až k mučednické smrti, aby i na nás lidé viděli laskavou tvář Krista Pána. Svatý Jene z Ne­pomuku, drž nad námi svoji ruku! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.