Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátek sv. Ondřeje, apoštola

30. 11. 2016

My jsme také posláni

 

sv_ondrej.png

 

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek svatého Ondřeje, apoštola. Víme o něm, že pocházel z vesnice Betsaida, která leží na severovýchodním břehu Genezaretského jezera. Povoláním byl rybář. Patřil k učedníkům sv. Jana Křtitele. Když nalezl Mesiáše – Ježíše Krista, opouští Jana Křtitele a stává se Ježíšovým učedníkem. Hned nato šel pro svého bratra, kterým nebyl nikdo jiný než Šimon Petr, a přivedl ho k Ježí­šovi. Tak se Ondřej a Šimon Petr, tito rodní bratři, stali prvními z Dvanácti apoštolů. Podle starobylé křesťanské tradice hlásal Ondřej po seslání Du­cha svatého Kristovo evangelium v krajinách kolem Černého moře a poz­ději v jižním Řecku, kde byl nakonec v Achaji v městě Patrasu ukřižován.

            Moji milí, když se Ondřej poprvé setkal s Pánem Ježíšem, běží nad­šeně za svým mladším bratrem Šimonem Petrem, a nadšeně volá: „Nalezli jsme Mesiáše!“ A toto jeho nadšení strhlo i Šimona a později mu otevřelo úřad hlavy apoštolů, Petra – Skály, na které zbudoval Kristus svou Církev. Svatý Ondřej, který stál na počátku toho všeho, může být i pro nás velikým učitelem cesty následování Krista, učitelem této radostné cesty životem jako učedníci našeho Mistra a Pána.

            Bratři a sestry, se svatým Ondřejem začal Pán Ježíš vůbec první rozhovor, který máme zaznamenán v evangeliu. Jeho a ještě jednoho učed­níka se zeptal: „Co hledáte?“  A ten rozhovor se všemi, se kterými se Ježíš během svého života setká, končí na kříži velikým příslibem kajícímu lot­rovi: „Ještě dnes budeš se mnou v ráji!“ A tato slova můžeme vztáhnout bezezbytku i na prvního Ježíšova učedníka sv. Ondřeje, který vydal pro Krista svědectví nejvyšší – položil pro něho svůj život.

            Moji drazí, víme že Ondřej pocházel z rybářského přístavu Bet­saida, a když se jeho bratr Šimon přiženil do Kafarnaum, přestěhoval se tam se svou rodinou také Ondřej. Tito dva bratři, spolu s bratry Zebedeo­vými Jakubem a Janem, tvořili velikou rybářskou společnost. Měli spo­lečné lodě a sítě, společně lovili.

            Bratři a sestry, když začal Jan Křtitel veřejně vystupovat a hlásat pokání, probudila Janova slova v Ondřejovi naději, že právě Jan Křtitel je tím očekávaným Mesiášem. A tak se Ondřej stal Janovým učedníkem. Když ho Jan Křtitel odkázal na Ježíše, šel Ondřej za ním a ptá se ho: „Mi­stře, kde bydlíš?“ Byl to dotaz rozpačitý, aby vůbec nějak navázal s Ježí­šem kontakt. A Pán Ježíš ho povolal k sobě, když mu říká: „Pojď a uvi­díš!“ A víme z Janova evangelia, že ten první rozhovor s Ježíšem trval dlouho do noci. A  hned ráno běží za bratrem Šimonem a volá s nadšením: „Nalezli jsme Mesiáše!“ Šimon byl přece jen váhavější, nedal se tak snadno strhnout k uvěření, ale když bratr Ondřej jinak nedal, vypravil se spolu s ním za Ježíšem – a  rovněž v něho uvěřil.

            Moji milí, u Ondřeje musíme ocenit jeho pokoru. Vždyť přece on byl prvním Ježíšovým učedníkem. A přitom on, nejstarší z apoštolů, ne­žárlí na svého bratra Šimona Petra, když se stane hlavou apoštolů a celé svaté Církve. Naopak se vrhne do apoštolské činnosti: Hlásá Krista s ostat­ními apoštoly nejprve v Jeruzalémě, pak v Palestině a nakonec odchází jako ostatní „do celého světa“.

            Bratři a sestry, v největší úctě mají apoštola Ondřeje pravoslavní křesťané v Rusku. Považují ho za věrozvěsta své země, svaté Rusi. Již kněz a velký církevní spisovatel Origenes píše, že svatý Ondřej hlásal Krista ve Skýthii, to je území jižního Ruska mezi Dunajem a Donem. Také apokryfní spis pod názvem „Skutky svatého Ondřeje“ hovoří o apoštolově působení v Malé Asii a kolem Azovského moře. Jiní odborníci uvádějí, že Ondřej putoval po obchodní stezce přes Černé moře do Chersonu na Krymu a dál do země Skythů, a tam někde i zemřel. Dochovala se také tradice, že se svatý Ondřej z Chersonu vrátil, putoval dál přes Byzantion do Řecka a zemřel mučetnickou smrtí v Patrasu v Achaji. Proto i Řekové uctí­vají svatého Ondřeje jako věrozvěsta Řecka a Cařihradu, kde uctívají i jeho ostatky. Lebka svatého Ondřeje byla roku 1462 odvezena do Říma, a když ji papež Pavel VI. roku 1964 vrátil do Patrasu, bylo to přijato jako gesto sbratření a  smíru katolické a pravoslavné církve.

            Moji drazí, byla to veliká síla víry, která vedla apoštoly na daleké
a namáhavé misijní cesty. Už svatý Pavel byl plný tohoto povědomí, když píše ve svém prvním listu do Korinta: „Hlásám-li evangelium, nemám se čím chlubit, vždyť je to mou povinností, neboť běda mi, nebudu-li hlásat evangelium!“ A co my, křesťané na počátku 3. tisíciletí? Také my máme apoštolské poslání – stejně tak jako Kristovi první učedníci. V čem spo­čívá naše apoštolské poslání a působení? Znamená to, abychom žili živo­tem zcela lidským a zcela křesťanským, abychom svůj život prožili v du­chu Kristově, abychom všude tam, kde jsme, vydávali lidem kolem nás celým svým životem svědectví o své víře v Krista.

            Přátelé Boží, a v tomto nám může být velkým vzorem a příkladem také první Kristův apoštol svatý Ondřej. Také on vydával svým životem svědectví o své hluboké víře ve svého Mistra a Pána. A nakonec svou víru v  Krista zpečetil mučednickou smrtí na kříži. V Patrasu, hlavním městě Achaje, se dal přivázat na kříž ve tvaru písmene X, kterému se dodnes říká „svatoondřejský kříž“.  Zde pomalu umíral a ještě z kříže kázal lidem, kteří se shromáždili kolem tohoto jeho nástroje umučení. A tak naši pro­mluvu o svatém Ondřejovi zakončíme úchvatným hymnem na svatý kříž, který nám zaznamenala tradice, a který svatý Ondřej pronesl právě tehdy, když byl na kříži připoután:

            „Buď pozdravený, svatý kříži! Ty jsi byl posvěcen tělem Kristo­vým, ozdoben jeho údy jako perlami. Dokud náš Pán nebyl na tobě vyvý­šen, byl jsi postrachem země. Nyní nás naplňuješ nebeskou touhou. Dnes věřící už vědí, jaké milosti skrýváš a jaké dary uděluješ. Bez obavy a s radostí spěchám dnes k tobě i já, abys mne přijal. Přijmi, ó svatý kříži, nehodného učedníka, který na tobě nyní visí. Vždy jsem tě miloval, svatý kříži! Vždy jsem toužil, abych tě objal. Ó, svatý kříži, dlouho očekávaný, vroucně milovaný, vysvoboď mě z tohoto světa! Vrať mne mému Mistru, aby mě skrze tebe přijal Ten, který mne skrze tebe vykoupil. Amen.“ Svatý Ondřeji, oroduj za nás! Amen.