Jdi na obsah Jdi na menu
 


VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ – „DUŠIČKY“

2. 11. 2025

Věříme v život věčný

 

 

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Přicházíme dnes do tohoto domu Božího, abychom vzpomněli na všechny naše věrné zemřelé. A v síle křes­ťanské naděje na život věčný můžeme slavit památku všech věrných ze­mřelých bez zármutku – v pevné naději, že jim Světlo věčné svítí.

            Moji milí, věříme v život věčný. Věříme a vyznáváme, že člověk – se svým tělem i duší – jestiť určen k věčnému životu. I toto naše smrtedlné tělo bude jednou vzkříšeno, i ono bude jednou přetvořeno k obrazu a podobě Boží, bude podobné vzkříše­nému Tělu Kristovu. Ano, i toto naše smrtedlné tělo bude jednou naplněno věčnou slávou.

            Bratři a sestry, s touto pevnou vírou a vyznáním prožíváme po­svátné dny dušičkového oktávu, kdy ožívají hřbitovy – ta tichá místa, která obývají naši zemřelí. Hroby jsou pokryty bílými květy a kmitavá světýlka se rozhořela nad zesnulými. A když my živí navštěvujeme v tyto dny hroby našich věr­ných zemřelých, ne­chceme tím naplnit jakousi společenskou zvyklost. Myslíme na naše drahé zesnulé, s jakou bolestí, smutkem a lítostí se dívají na svoje chyby, které jim do­sud brání vejít do plnosti Boží přítomnosti – vstoupit před svatou tvář Boží.

            Moji drazí, člověk v té veliké touze po Bohu musí ty chyby a hříchy svého života jakoby spálit. A to je očistec. A my, kteří na naše zemřelé s láskou myslíme a modlíme se za ně, jako bychom rozdmýchávali a zvětšovali ten očistcový oheň touhy a lásky, aby bylo co nejdříve zničeno a spáleno všechno to nečisté a hříšné, co je dosud od Boha vzdaluje.

            Bratři a sestry, a to je smysl a podstata našich křesťanských „Dušiček“. Věříme, že ti naši věrní zemřelí stále touží vstoupit do plného světla věčného života. Ti naši blízcí, se kterými jsme zde na zemi žili, které jsme milovali; ty nesčetné zástupy zemřelých tlačí se k nám a prosí o po­moc a modlitbu. A my pevně věříme a očekáváme, že na nás budou vzpomínat, až my budeme umírat, a že se s nimi jednou sejdeme v nebeském domově.

            Přátelé Boží, náš Pán Ježíš Kristus řekl: „Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal.“ A tento Ježíšův příslib patří našim věr­ným zemřelým a věříme, že jednou – až se náš čas naplní – zahrne i nás.

 

Odpočinutí věčné dej všem věrným zemřelým, ó Pane,

a světlo věčné ať jim svítí.

Ať odpočívají ve svatém pokoji!

A  m  e  n  .