ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Pojďme prosit Pána žně

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes k nám v evangeliu Pán Ježíš mluví jako dobrý hospodář. Víme, že žeň musí být sklizena zavčas, jinak se zkazí. Proto se hospodáři starají, aby měli na žně dostatek dělníků.

            Moji milí, Pán Ježíš má také starost, aby se žeň lidských duší do­stala v pořádku do nebe, aby se nezkazila. Posílá na pole všechny, které má, avšak říká, že je to málo. K čemu jsou dělníci o žních, to víme všichni. Ale jaká je vlastně práce ženců duší – kněží? Pohané se často ptají: Co ti flanďáci vůbec dělají? Nechodí do práce, v kostele si odslouží mši a jinak mají celý den volno. Ti se ale mají!

            Bratři a sestry, co kněží dělají, to se nejlépe pozná tam, kde kněží nejsou. Lidé neznají neděle, není tam rozdíl mezi pátkem a svátkem, není tam postaráno o „údržbu“ nesmrtelných duší. A tak se rozšiřuje počet míst v ústavech pro duševně nemocné, budují se nápravně-výchovná zařízení pro mladistvé asociály a věznice pro dospělé.

            Moji drazí, Kristus Pán sám jasně říká, co mají kněží na práci. Dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymýtali a lidi uzdravovali. Přikázal kněžím neustále zpřítomňovat jeho Nejsvětější oběť na oltáři, přikázal jim křtít a hlásat evangelium všemu stvoření. Uložil jim, aby se rado­vali s radujícími a plakali s plačícími.

            Bratři a sestry, žádné povolání na světě není tak pestré jako kněžské. Kněz ve svém životě zažije ledacos, jenom nikdy nepo­zná, co je to NUDA. U oltáře jej vidíme v posvátném rouchu, ale za chvíli jej můžeme třeba vidět, jak stojí před dětmi jako učitel náboženství. Pak jde povzbudit rodinu, která někoho blízkého pochovala a sdílí s nimi jejich bolest. Po návratu ze hřbi­tova pomáhá dvěma mladým lidem, jak se nejlépe připravit na společnou cestu životem ve svátosti manželství. A tak podobně.

            Moji milí, a proto je důkladné a mimořádně náročné i kněžské studium na teologické fakultě, které trvá 5 až 6 let. Jako právníci musí kněz ovládat církevní i světské právo. Jako filozofové musí kněz stu­dovat filozofii, psychologii a cizí jazyky. Z lékařských oborů studuje bioe­tiku a pastýřskou medicínu. Musí ovládat církevní dějiny i dějiny křesťan­ského umění a celou řadu jiných vědních oborů, než přistoupí ke shrnutí všeho lidského vědění – ke studiu dogmatické a morální teologie. A nakonec jej zkušení odborníci v pastýřském bohosloví (čili pastorální teologie) naučí, jak využívat získaných poznatků k ošetřování lidského nitra, k vymýtání toho Zlého z lid­ských srdcí, k uzdravování nemocných duší, k navracení klidu a radosti.

            Přátelé Boží, zanedlouho budeme v našich farnostech vítat novok­něze – ty z nás, kteří volání ke kněžství v sobě nezadusili a zdárně ukončili několikaletou náročnou přípravu. Jak víme, není jich mnoho. Avšak mějme na paměti to, že každá diecéze dostane od Pána žní právě tolik kněží, jak vroucně a naléhavě se modlí za nová kněžská povolání. Pojďme prosit Pána žně, aby stále posílal dělníky na svou žeň! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.