ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

NEBOJTE SE !

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnešní radostná zvěst nám přináší část pokynů Krista Pána pro učedníky na cestu. V několika větách se celkem třikrát objevuje výzva: NEBOJTE SE! Víme, že strach se někdy zmocní i nás, křesťanů, kteří jsme uvěřili v Krista. Od tohoto strachu nás chce Pán Ježíš osvobodit.

         Moji milí, občas máme strach, že něco zůstane zahalené, skryté a nepochopené. Ale věříme, že jednou přijde čas, kdy skutečnosti budou hovořit ve prospěch Boha. I to, co je dosud zahaleno. Ten čas už začal Kristovým vzkříšením a sesláním Ducha svatého. A bude to ještě jasnější, až přijde Boží čas. Ale už nyní se rýsuje, co je smyslem Kristovy výzvy „Nebojte se!“ Učedníci Krista Pána se nemusí bát, že by se někomu mohlo podařit umlčet to, co je určeno pro všechny.

            Bratři a sestry, žádná moc na světě neumlčí to tiché a bezbranné poselství, které Kristus Pán vnesl do světa. Poselství Krista Pána je jako oheň, který nic neuhasí. Ledaže bychom jeho „hasiči“ byli my sami. Ledaže bychom slovo Boží sami zamlčovali svým dětem a  přátelům, a ponechali si je sami pro sebe. Anebo ledaže bychom se za ně styděli, protože nevěříme, že nám Boží slovo může pomoci.

            Moji drazí, co tedy máme dělat? Jakou cestou máme jít? Nejspolehli­vější cestou je bázeň Boží. Dobře, ale co je to vlastně ta bázeň Boží? To není strach a hrůza z přísného a trestajícího Boha. Skutečná bázeň Boží je obava, abychom Boží lásce k nám nepřipravili zármutek. Bázeň Boží není hrůza a děs, alébrž rozumná opatr­nost před tím, co by nám mohlo škodit, a jasná orientace k tomu, co jediné nám může přinést pomoc a spásu. Ano, to je bázeň, která nám dává nebojác­nost vůči jiným lidem.

            Bratři a sestry, jistě že ne každý Kristův učedník se dostane do takové situace, kdy mu jde o život. Víme, že takové doby byly v dějinách dáv­ných, ale i zcela nedávných. Jen si vzpomeňme, kolik lidí bolševici u nás, v Sovětském Rusku i v jiných jeho satelitních státech umučili nebo popravili! Na to nikdy nesmíme zapomenout a toto nikdy nesmíme bolševikovi odpustit! Nemějme krátkou paměť! Pokud se náš národ nevzpamatuje, může to jednou dopadnout tak, že Kristovým učedníkům opět půjde o život!

            Moji milí, doufejme, že se takové doby už nevrátí. Hlavně se nebojme. Nebát se – to znamená důvěřovat Bohu. A důvěřovat Bohu smíme proto, že máme v jeho očích velikou cenu. My máme pro nebes­kého Otce tak obrovskou cenu, že za nás obětoval svého jediného Syna, našeho Pána Ježíše Krista! Náš život je v Božích rukou, a Bůh nás nikdy neopustí. To je důvod, proč není třeba se bát. Takovou svobodu dává Bůh těm, kteří ho celým srdcem milují.

            Přátelé Boží, snažme se tedy o to, abychom Boha stále více a lépe poznávali, celým srdcem ho mi­lovali, řídili se jeho svatou vůlí, a jednou – až se náš čas naplní – od něho přijali život věčný v nebeském domově! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.