5. NEDĚLE POSTNÍ (cykl A)
Láska přemáhá i smrt
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V radostné zvěsti jsme dnes slyšeli o vzkříšení Lazara. Tento zázrak je totiž předzvěstí Veliké noci. S blížícím se prožíváním Kristova utrpení, pašijí, událostí Svatého týdne, na nás může padat určitý zármutek. Ano, smrt je smutná událost. Zraňuje naše nejvnitřnější city. U Lazarova hrobu se Pán Ježíš projevil jako pravý člověk, když pláče, sevřen v nitru bolestí. Zároveň se však u Lazarova hrobu projevil jako pravý Bůh, když mocným hlasem volá Lazara ven – volá ho zpět do života.
Moji milí, vidíme tedy Krista Pána jako pravého Boha i pravého člověka. Obojí rovina – lidská i božská – je nesena a motivována jedním jediným. A sice LÁSKOU. Láska je tou hnací silou, která všechno proměňuje, vším proniká, všechno pozvedá a nakonec láska přemáhá i smrt.
Bratři a sestry, položme se nyní na velice závažnou otázku: Proč vlastně Kristus Pán vzkřísil Lazara z mrtvých? Co bylo tím nejvážnějším důvodem? Možná chtěl tímto činem definitivně vyprovokovat své protivníky, kteří se skutečně po tomto zázraku rozhodli Ježíše zlikvidovat. Možná chtěl ukázat na to, že nakonec i on sám vstane z mrtvých. Jistě, toto všechno se stalo, ale nic z toho nebylo to hlavní. Hlavním důvodem tohoto zázraku bylo ukázat, jakou má láska obrovskou moc.
Moji drazí, je velice důležité, abychom si všimli Ježíšovy otázky, kterou položil Martě. Tuto otázku totiž Kristus Pán klade i každému z nás: „Věříš tomu, že tvůj bratr vstane? Právě teď – ne až někdy na konci věků?“ Nesmrtelnost vskutku není záležitostí věčnosti. Nesmrtelnost je záležitostí právě tohoto přítomného okamžiku.
Bratři a sestry, toto platí i pro nás: Kdo uvěří v Pána Ježíše, kdo se pro něho rozhodne, ten již přešel ze smrti do života. Pro takového člověka už nic neznamená, abych tak řekl, „fyzická“ smrt těla, protože on věří a ví, že v Kristu Pánu ŽIJE a že okamžikem smrti pouze přejde do života věčného. Skutečně – kdo věří, neumře na věky!
Přátelé Boží, vidíme, jak veliká je moc a síla Boží lásky. A právě tato láska se projevila v Kristově zmrtvýchvstání. Ježíšova láska byla tak silná, že se nezalekla naprosto ničeho – ani krutého mučení, ani pomalého umírání na dřevě kříže, ani chladného hrobu. Ta láska byla tak silná, že prolomila i skálu velikonočního jitra. Od toho okamžiku je už vítězem život a nic než život. Kéž je tedy naší jedinou snahou toliko láska, která je silnější než smrt! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
