5. neděle v mezidobí (cykl A)
Horské kázání – sůl a světlo
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Jistě mnozí z vás máte doma Bibli – Písmo svaté Starého a Nového zákona. Nebo alespoň Nový zákon. Bývá to malá, úhledná knížka, veliká asi jako zpěvník. Mívá i s komentářem asi 1.000 stran. Jeden křesťanský učenec vyslovil pozoruhodnou myšlenku: Kdyby vám někdo z té knížky vytrhal 990 stran a nechal těch stran jenom 10, jedno jediné procento, neznali bychom sice děj o Kristově narození ani o jeho smrti, nedočetli bychom se o jeho zázracích, ale věděli bychom v kostce všecko, co od nás Kristus Pán žádá a jak máme žít. Těch 10 stran, to jsou tři kapitoly Matoušova evangelia: pátá, šestá a sedmá. Jejich nadpis je „Horské kázání“. Dnes jsme slyšeli Kristův požadavek, abychom byli jako sůl země a jako světlo pro tento svět.
Moji milí, jedno české přísloví říká: Co máme, nevíme, až když to ztratíme. Co je to vlastně sůl? Sůl je obyčejný minerál – chlorid sodný, NaCl, řekl bych vám jako inženýr chemie. Když zlatokopové rýžovali v písku a našli špetku zlata, to mělo obrovskou cenu. Ale co je to platné, když zlatokop měl plný měšec zlatého písku, ale na cestě, kde byl, neměl ani špetku soli. Hrst zlata byl by dal, ano – sůl je nad zlato. Proto je také starým slovanským zvykem nabídnout vzácné návštěvě na uvítanou chléb a sůl. Víme, že sůl dodává pokrmu chuti. Sůl je prostředek, který konzervuje zeleninu, maso i jiné pokrmy. Máme ji doma v solničce. Ale co by byla platná v solničce, kdyby se nedala do pokrmu? Stejně se můžeme ptát: Co by byli platní zbožní křesťané, kdyby nepřišli do kontaktu s bezbožeckým světem?
Bratři a sestry, v evangeliu slyšíme i druhé přirovnání: Vy jste světlo světa. Někdo může říct: To je toho – světlo! Ve dne ho máme zadarmo, svítí přece slunce. Večer stiskneme vypínač a svítí nám žárovky. Nebo škrtneme zápalkou a rozžehneme svíčku. Jistě, to je toho – světlo. Ale nezapomeňte: Co máme, nevíme, až když to ztratíme. Lidé dříve narození pamatují, když za války bylo nařízeno zatemnění. Šli potemnělou krajinou a tolik toužili uvidět někde světýlko – a nebylo! Nebo komu operovali oči, tak mu po operaci oči zavázali a on má kolem sebe černou tmu a neví, jestli je den či noc. Lidé, kteří jsou nevidomí, musí doma ohledávat předměty svými prsty a venku oťukává bílou holí.
Moji drazí, a tak se dostáváme k našemu úkolu, k našemu poslání. Světlo se nestaví pod kbelík – světlo se postaví na svícen. Co by to bylo platné, kdybychom chodili do kostela, modlili se tady, přijímali svaté svátosti, ale pak se izolovali doma, a to světlo, které je v nás, by bylo ukryté pod kbelíkem! Co by to bylo platné, kdybychom byli tak užiteční jako je sůl, ale kdybychom zůstali uzavřeni v sobě jako v solničce a svět kolem nás by se kazil!
Bratři a sestry, Kristus Pán hovořil v podobenstvích, v příkladech. Také my si nyní uvedeme malý příklad: Ten muž sloužil jako kaplan v Plzni, a protože byl oblíbený u mládeže, musil pryč. Napřed pracoval jako sanitář, ale tam uplatňoval svůj vliv u nemocných. Tak půjdeš pryč, řekli mu. Pak pracoval jako topič v hotelu, ale protože uměl cizí jazyky, byl zase nebezpečný. Tak umýval toalety a nakonec umýval okna na Václavském náměstí. Byl jako světlo pod kbelíkem. A přišla jeho chvíle, postavili ho na balkón na Václavském náměstí a mluvil ke statisícům lidí. Pak stál na Letenské pláni a mluvil k půl milionu lidí. A tehdy teprve přiznal: „Já jsem katolický kněz, Václav Malý. Prosím vás, pomodlíme se Otčenáš.“ Zazářil jako světlo postavené na svícen.
Přátelé Boží, lidé nevěřící nám až tak nevyčítají naši víru. Ale vyčítají nám, že podle své víry nežijeme. Víra – to jsou kořeny, a kořeny není vidět. O tom, že se modlíte, chodíte do kostela a ke svátostem, nemusíte mluvit. To jsou kořeny. Kořeny sají životodárnou mízu, ale ta také není vidět. Ale míza vytvoří květy a ty přinesou plody. Jestli dokážeme z té síly, kterou načerpáme v kostele, projevit také navenek Boží činnost, potom úroda v této zemi pro Krista Pána bude veliká! Buďme solí země a světlem světa, aby všude kolem nás zavládlo Kristovo království spravedlnosti, lásky, pokoje a dobra! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
