Památka sv. Jana Pavla II. Velikého, papeže
TOTUS TUUS – CELÝ TVŮJ
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme památku svatého papeže Jana Pavla II. Velikého. V sobotu 2. dubna 2005 ve 21:37 hodin k sobě Pán tohoto světce povolal. Zemřel v předvečer druhé neděle velikonoční – svátku Božího milosrdenství, který právě on během svého pontifikátu zavedl. Když se ve Vatikánu konal jeho pohřeb, mohli jsme si všimnout na zcela zaplněném Svatopetrském náměstí i přilehlých ulicích mnoha transparentů, na kterých bylo napsáno v italštině heslo „Santo subito“, což znamená „Svatý ihned“. Bylo to spontánní lidové vyjádření toho, co jsme všichni v tu chvíli cítili, že papež Jan Pavel II. je vskutku světec.
Moji milí, v neděli 1. května 2011 prohlásil Svatý otec Benedikt XVI., který byl jako Joseph kardinál Ratzinger dlouholetým nejbližším spolupracovníkem Jana Pavla II., tohoto papeže za blahoslaveného, a tím jej povýšil k úctě oltáře. A je více než symbolické, že se tak stalo právě o druhé neděli velikonoční – o svátku Božího milosrdenství. A konečně v neděli 27. dubna 2014 – opět jako tehdy o druhé neděli velikonoční, o svátku Božího milosrdenství – prohlásil ve Vatikánu Svatý otec František, kterého právě Jan Pavel II. jmenoval do sboru kardinálů, blahoslaveného Jana Pavla II. za svatého. Slavení jeho památky bylo stanoveno na 22. říjen, což je den, kdy se ve slavnostním obřadu inaugurace v roce 1978 ujal nelehké služby nástupce svatého apoštola Petra, aby tak po dlouhá léta moudře řídil Petrův koráb a převedl svatou Církev do třetího tisíciletí.
Bratři a sestry, papež Jan Pavel II. se stal jednou z nejvýraznějších osobností 20. a počátku 21. století. Pro katolické křesťany celého světa byl Jan Pavel II. především otcem. Všichni, kdo měli možnost se s ním setkat při nejrůznějších příležitostech, mohli dosvědčit, že měl ke všem lidem – ať to byli státníci nebo anonymní návštěvníci velkých setkání – blízký a láskyplný vztah.
Moji drazí, některým lidem možná vadí tradiční oslovení papeže „Svatý otec“. Tento titul však charakterizoval Jana Pavla II. víc než mnohá jiná označení. Jeden luteránský duchovní to vyjádřil slovy: „My někdy katolické církvi vyčítáme, že si váží svatých, že nazývá papeže Svatým otcem. Ale říkám vám, já, luterán, na adresu Jana Pavla II.: jen víc takových otců, jen víc takových svatých.“ My, katoličtí křesťané, jsme již tehdy doufali, že naše rozloučení s Janem Pavlem II. bylo jen dočasné. Složili jsme svou naději ve vzkříšeného Pána. Byla to naděje, v níž umíral i Svatý otec.
Bratři a sestry, a tak smrt Svatého otce Jana Pavla II. v sobě nesla smutný i radostný okamžik zároveň. Smutný ve smyslu prázdnoty, která po něm zde zůstala, a naopak radostný v jeho spojení s Bohem, kterému doslova daroval svůj život. Jan Pavel II. byl především velký člověk, velký křesťan, velký tím, že měl živou víru a osobní vztah ke zmrtvýchvstalému Kristu, který je skutečně přítomen ve své církvi. Jan Pavel II. byl velkým člověkem, plným Ducha svatého, z jehož moci jednal. Projevem tohoto vztahu byla láska k chudým, trpícím a pronásledovaným, k mládeži a ke všem lidem. Za všech okolností byl věrný Kristu a jeho evangeliu. Dovedl rozpoznávat v Duchu svatém znamení časů a vtělovat správně evangelium do naší doby. Byl otevřený vůči všem křesťanům i vůči světu, který miloval. Jednal vždy pod mateřským vedením Panny Marie, jejímž byl opravdu mimořádným ctitelem. To plně vyjadřovalo i jeho heslo „TOTUS TUUS“ – „CELÝ TVŮJ“.
Moji milí, Bůh stojí za svou církví, kterou miluje. Stojí za svým papežem, i jeho miluje a chce mu dát dobro ještě větší. Bůh prohlubuje naši víru a učí nás naději. Naše srdce je plné vděčnosti, že Bůh dal dnešní církvi tak velikého papeže a plni naděje se díváme do budoucnosti. Papež odešel na věčnost v týdnu, kdy byla liturgie plná Krista zmrtvýchvstalého, plná velikonočního aleluja.
Bratři a sestry, v dnešní den památky svatého Jana Pavla II. cítíme především vděčnost Bohu za veliký dar, který jsme v osobě Jana Pavla II. dostali. A také vděčnost papeži za vše, co vykonal pro církev i svět, ale také konkrétně pro naši vlast, kterou třikrát navštívil. Dovedl ukazovat správný směr, strhnout mladé a zaujmout i lidi Bohu vzdálené. V závěru svého života významně ukázal na hodnotu života i ve stáří a nemoci. Nyní je na nás, abychom jeho odkaz nesli dál. Kéž nám Bůh pomáhá a jemu dopřeje plnou radost ve slávě Boha, kterého na zemi poznával vírou, a k němuž vedl mnohé lidi.
Moji drazí, rád bych v závěru poukázal na takové čtyři „střípky“, které mně navždy zůstanou v srdci jako hlavní vzpomínky na papeže Jana Pavla II. Prvním střípkem mozaiky byla jeho neuvěřitelná ochota vést dialog napříč náboženskými směry. Marně si vzpomínám na osobnost, vyjma blahoslavené Matky Terezy z Calcutty, kterou by provázely modlitby většiny světových náboženství, církví a denominací.
Druhým střípkem v mozaice je jeho krásný vztah k mládeži. Ten, kdo nevidí v mladých lidech budoucnost, nepřekročí stín vlastního života. A papež Jan Pavel II. ho v tomto směru překročil mnohokrát. Vždyť právě on zahájil tradici Světových dnů mládeže, která se ujala a trvá stále.
Třetím kamínkem z mozaiky je jeho svéráznost. Přestože jako nejvyšší představitel církve i Městského státu Vatikán byl svázán mnohými předpisy a protokoly, dokázal dělat mnohem více. Jistě bychom pochopili, pokud by nemocný papež odmítl cestovat. Ale to on ne! Do poslední chvíle chtěl létat po světě a posilovat ty, o nichž byl přesvědčen, že jeho podporu potřebují.
A posledním kouskem do mozaiky je papežova touha po pokoji a míru. Byl neústupný a nekompromisní. „Válkou míru nikdy nedosáhneme,“ tvrdil papež. O velkých osobnostech jako byl papež Jan Pavel II. není třeba říkat mnoho slov. Můžeme pouze jediné: poděkovat Bohu za to, že tu byl s námi a pro nás...
Přátelé Boží, ke konci svého pozemského putování tento světec řekl: „Buďte šťastní, jako jsem šťastný i já.“ Buďme tedy Bohu vděční za všechno, co pro nás Jan Pavel II. znamenal, a šťastní, že se Svatý otec mohl setkat s tím, který je Cesta, Pravda a Život a k němuž celým svým životem směřoval. A v pevné víře ve společenství svatých smíme říci, že tento veliký papež zůstává stále s námi, a že jsme v osobě svatého Jana Pavla II. získali mocného přímluvce před tváří Boží. Svatý Jane Pavle Veliký, přimlouvej se u svého Mistra a Pána za náš český národ, od tohoto času až na věky věků. Amen.
