Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE (cykl B)

21. 11. 2021

Kristus – král ukřižovaný

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Církevní rok se nám pomalu blíží ke konci, a my dnes máme před očima Ježíše Krista Krále. Jakým je vlastně Kristus králem? Jaké je jeho království? Jak vládne? Náš král – Kristus Ježíš – je král ukři­žovaný. Je to král, který visí na dřevě kříže. Je to král milosrdenství a lásky.

            Moji milí, Kristova vláda je obdivuhodná, jeho moc je fantastická, jeho způsoby jsou docela jiné než způsoby vládců a lidí tohoto světa. On nikdy nikoho nezotročuje a neláme lidskou svobodu. A přesto vyžaduje absolutní po­slušnost a oddanost. K té ovšem musíme postupně dorůstat.

            Bratři a sestry, k lepšímu pochopení Kristovy královské vlády nám může posloužit roztomilé vyprávění z knihy Alberta Ludwiga Ballinga „Člověče, mám tě rád.“ Byl jednou jeden vysoký úředník, který upadl v nemilost u svého krále. Vládce ho dal vsadit do vězení v nejvyšším patře věže.

            Moji drazí, za jedné měsíční noci ten zajatec vstal, vyšplhal na věžní cimbuří a hleděl dolů do závratné propasti. Tam dole uviděl svou ženu. Dávala mu jakési znamení a dotkla se věžní zdi. Muž se díval vyčkávavě dolů. Byl napjatý z toho, co asi jeho žena zamýšlí. Nemohl porozumět, co na něho volala – věž byla příliš vysoko.

            Bratři a sestry, co asi zamýšlela žena onoho úředníka? Chytila drob­ného broučka, jeho tykadla potřela medem, a potom upevnila na tělíčko toho drobného živočicha hedvábnou nit. Posadila broučka hlavičkou vzhůru – přesně v tom místě, kde viděla stát svého muže. Brouk pomalu lezl stále výš a výš, neboť ho popoháněla kupředu vůně medu. Lezl tak dlouho, až konečně dorazil k uvězněnému muži.

            Moji milí, vězeň zpozoroval tenkou hedvábnou nit. Odvázal ji z broučka a táhl k sobě. Pomalu a opatrně. Nit byla čím dál těžší – zdálo se, že na ní něco visí. Když vytáhl hedvábnou nit až k sobě nahoru, zpozoroval, že je na ní připevněna šicí nit. Také tu vytáhl nahoru, i ona byla čím dál těžší. Na jejím konci byla připevněna prádelní šňůra. Zajatec vytáhl i tuto šňůru k sobě nahoru. Na jejím konci bylo upevněno tenké lano. Když i toto lano vytáhl až nahoru, bylo na jeho konci silné horolezecké lano. Vězeň upevnil lano na  zubu v cimbuří a spustil se dolů. Byl volný! Šťasten sevřel svou ženu v  náruči, a mlčky spolu odešli do tiché noci. Opustili spolu zemi ne­spravedlivého krále, a nikdo je víckrát nespatřil.

            Bratři a sestry, co má tento poutavý příběh společného s Ježíšem Kristem Králem? Víme, že Pán Ježíš o sobě řekl: „ Až budu ze země vyvýšen, přitáhnu všechny lidi k sobě!“ Toto je rys Kristovy vlády, toto je rys jeho království. Je to království lásky, pokoje, spravedl­nosti, dobra. Ježíš Kristus není tím králem, který ohněm a mečem pokořuje své poddané. On vládne lidským srdcím cestou lásky.

            Moji drazí, Kristus vždycky začíná zlehka – jakoby jemnou hedvábnou nitkou. Přitahuje k sobě, ale postupně, jemně, nenásilně. A jak v člověku začíná postupně růst láska ke Kristu, stává se provaz stále silnějším. U jednoho starozákonního proroka čteme: přitáhnu tě k sobě pouty lásky, potáhnu tě lanem lásky. Jakmile se člověk Bohu odevzdá, pak jej Bůh drží pevně. Proto si pak Bůh činí výhradní právo na člověka, proto pak Ježíš říká jasné slovo: Kdo miluje otce, matku, děti, pole, svět více nežli mne, není mne hoden.

            Bratři a sestry, na konci našeho přátelství s Bohem je silné horole­zecká lano. Je to lano Boží lásky. Té lásky, která chce pro člověka než dobro, spásu, záchranu, a proto se ho snaží udržet. Cesta královské vlády Kristovy je cesta pozvolná, cesta laskavá, ale jednou si podmaní všechny národy a všechna lidská srdce. Tato Kristova královská cesta začíná tou hedvábnou nitkou – ponížením na dřevě kříže, kdy pro nás udělal maxi­mum, ale  bude slavně zakončena pevným lanem lásky v Božím království. Ježíš to řekl jasně: „Nikdo mi je už z ruky nevyrve!“

            Přátelé Boží, a tak dnes s důvěrou a v pokoře skloňme svá srdce pod  tuto královskou moc a vládu Ježíše Krista, Krále života a smrti. Ať vládne našim srdcím, našim životům, ať vládne i všem národům na celém světě. Poddejme se všichni ochotně a dobrovolně vládě Krista Krále, a ra­dostně zajásejme: christus vincit, christus regnat, chris­tus imperat! —  kristus vítězí, kristus kraluje, kris­tus vládne všem! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.