ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Svátek veliké naděje

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme slavnost Nane­bevstoupení Páně a můžeme říci, že tato slavnost je nesena silou obrovské naděje. Je to vskutku svátek veliké naděje. Toto bychom si měli vždycky uvědomit, když srovnáme dnešní den se dnem rozloučení – dnem smrti, tedy s odchodem našich drahých na věčnost.

            Moji milí, když naši blízcí zemřou, odejdou z naší přítomnosti a jakoby „mizí“ v tajemství smrti. I když my víme a věříme, že smrt člověka není bez naděje, přesto v nás úmrtí vyvolávají bolestný zlom. Je to přeru­šení souvislostí, je to zánik vztahu mezi mnou a tím, kdo odchází. Jistě, může zůstat v naší paměti i vzpomínce, ale všechno, co jsme s ním prožili, patří již minulosti.

            Bratři a sestry, ovšem pro ty, co nemají víru ve věčný život, je vlastně smrt absolutním zánikem, naprostým přetržením vztahů, beznaděj­ným koncem. Ten, kdo odchází, je jakoby suchým listem, který padá do země, zetlí – a nezůstane nic.

            Moji drazí, Nanebevstoupení Páně je však zcela jiná skutečnost. Je to odchod, je to konec pozemské existence. A přesto nevyvolává pocit, že je něco přerváno. Samotná Ježíšova slova jsou přece ujištěním, že nastává nová spojitost, že nastávají nové souvislosti.

            Bratři a sestry, to, co apoštolé s Kristem Pánem prožili, vstupuje do minulosti. Ježíšova osoba však zůstává nadále živá a proniká velmi hlu­boko do jejich života. Ježíš, který mizí jejich očím, stává se v nich niterně přítomným, nachází se v hloubi jejich srdce. Od této chvíle již nebudou učedníci vyprávět jeho historii a učení, čím byl za svého pozemského ži­vota. Od této chvíle budou vydávat svědectví, že Pán Ježíš žije. Zakrátko dostanou sílu, obrovskou moc Ducha svatého. Budou tohoto Ježíše zpří­tomňovat ve slově, ve svátostech a ve společenství bratří a sester.

            Moji milí, Pán Ježíš našel ve své veliké lásce způsob, jak s námi se všemi neustále přebývat. Jak žít uvnitř každé lidské bytosti, která k tomu nabídne příbytek svého lidského těla. Jistě každý z nás ve svém životě za­kusil živou přítomnost Boží lásky, Ježíše Vykupitele ve svém prožívání svátostí, modlitby, společenství. Zde je ta naděje doslova hmatatelná, a to, co prožíváme, zcela zřetelně ukazuje směrem k věčnosti.

            Bratři a sestry, proto i my dnes, jako tehdy svatí apoštolé, budeme z tohoto domu Božího odcházet naplněni radostí. Budeme do našeho každo­denního života odcházet obohaceni o hluboký prožitek Boží přítomnosti.

            Přátelé Boží, kéž si tedy při dnešní slavnosti Nanebevstoupení Páně dobře uvědomíme, že Kristus Pán nás do nebe předešel a že tam na nás na všechny čeká. Pokud prožijeme na této zemi dobrý život, naplněný ví­rou a dobrými skutky, zajisté jednou vejdeme do Kristova království spra­vedlnosti, lásky, milosrdenství a pokoje! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.