Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOST NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

15. 8. 2023

Nanebevzatá

 

nanebevzeti_panny_marie.png

 

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Dnes sla­víme největší mariánský svátek – slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Víra v nanebevzetí Panny Marie má v církvi velmi starobylé kořeny. Ve vý­chodní církvi se svátek Nanebevzetí slavil už v 6. století pod názvem „Uspěnije“, čili „Zesnutí Panny Marie“. O Mariině nanebevzetí píší cír­kevní Otcové, zvláště sv. Jan Damašský. Pravdu o nanebevzetí Panny Ma­rie slavnostně definoval papež Pius XII. jako dogma dne 1. listopadu 1950 svou apoštolskou konstitucí „Munificentissimus Deus“ těmito slovy: „Jestiť Bohem zjevená pravda víry, že neposkvrněná, vždy panenská Matka Boží Maria po naplnění svého pozemského života byla s duší i tě­lem přijata do nebeské slávy.“

            Moji milí, tělo Panny Marie bylo kdysi monstrancí Krista Pána. Z její panenské krve se utvořilo Ježíšovo tělo. A Pán Ježíš přece nemohl tuto svatou schránku, tuto Boží archu, ponechat rozkladu a poru­šení. Proto si ji vzal k sobě do nebe, aby nám všem dal příklad toho, že vděčnost Boha je nekonečná a bezmezná.

            Bratři a sestry, vpravdě můžeme říci, že nejkrásnější vlastností lásky je vděčnost. Matka Boží věděla, že přijmout Boha do svého života zna­mená též přijmout Kalvárii. Svoje „FIAT – staniž se mi podle slova tvého“ vyslovila při Zvěstování i na Kalvárii. A přesto dokázala plesat vděčností, když vyzpívala své „Magnificat – velebí má duše Pána“. Tento její chvalo­zpěv vděčnosti prorážel nebesa.

            Moji drazí, Panna Maria plesala, že přijala do svého těla živého Boha. Stala se nejsvětějším svatostánkem, který nebyl ani z cedru, ani ze zlata, ani z drahokamů. Byla to živá Láska, živé Srdce, které milovalo bez výhrad, a proto se ho nedotknul ani stín hříchu.

            Bratři a sestry, víme, že Panna Maria byla počata bez poskvrny dědič­ného hříchu. To byl vznešený dar Nejsvětější Trojice. Mariin souhlas s přijetím Syna člověka do svého těla a  přitom zůstat vždy panensky čis­tou a krásnou – to byla už její spolupráce s Boží milostí. Blahoslavená Panna podle dialogu s archandělem Gabrielem pamatovala na svůj slib čistoty a panenství, když anděl hovořil o Božím mateřství. To je pro nás jasný dů­kaz, že Maria měla svobodnou vůli ve svém rozhodování. Jako taková – krásná ve své svobodné vůli – darovala Božímu Synu své tělo.

            Moji milí, náš nebeský Otec nikdy nejedná s lidmi násilím. Bůh vždy dává lidem své dary tak, že respektuje jejich svobodu. Ale chce také od nás přijímat svobodné dary. Maria dostala jako Boží dar svou ne­posk­vrněnost. A Bůh od ní přijal její svobodný dar – souhlas s tím, že se má stát Matkou Boží. Její tělo bylo vždy čistou a neposkvrněnou archou, v níž se Bohu zalíbilo. Její tělo bylo vždy čistou a neposkvrněnou lilií, jejíž vůně vábila Boha. Takové duchovně krásné tělo nemohlo podlehnout poru­šení. Proto byla Panna Maria vzatá do nebe s duší i s tělem. A na nebi ji její Syn Ježíš Kristus slavně korunoval v jednotě se svým Otcem a se svatým Duchem jako Matku a Královnu nebe i země.

            Bratři a sestry, a tak můžeme říci, že dnešní slavnost má výrazně trinitární rozměr:

nebeský Otec uctil Pannu Marii jako nejmilejší dceru země. Maria totiž splnila do písmene dílo spásy. Nikdy nic nebeskému Otci neo­depřela. Její velikost před Otcem je v plnění jeho svaté vůle. A tak i my, děti našeho nebeského Otce, bychom měli následovat Pannu Marii v jejím „staniž se mi podle slova tvého.“ Snažme se vždy hledat a plnit sva­tou vůli Boží.

            Ježíš Kristus uctil Pannu Marii jako svou Matku. Ona mu po­mohla, aby se stal člověkem, Maria se stala mostem pro dílo našeho vy­koupení. Proto každý z nás může dojít nejjistěji a nejspolehlivěji ke Kristu právě skrze Matku Boží Pannu Marii.

            Duch svatý uctil Pannu Marii jako svou Nevěstu. Jeho vnuknutí dokázala Maria vždy ochotně přijímat. Vždy se řídila moudrostí Ducha svatého.

            Přátelé Boží, my všichni po vzoru blahoslavené Panny patříme troj­násobně do Boží rodiny: jako ti, kteří se snaží plnit Boží vůli v pokorné službě nebeskému Otci; jako bratři a sestry Ježíše Krista, kteří skrze jeho Matku Marii mohou spolehlivě dosáhnout svatosti; jako ti, kteří jsou napl­něni dary Ducha svatého, a proto mohou ukazovat cestu spásy svým bliž­ním. Mariánští ctitelé jsou korunováni slávou v nebi. Patří do čestného průvodu nanebevzaté Královny, která – jak praví antifona – byla vzata do nebeských příbytků, kde Král králů vládne v záři hvězd. Ó, Maria, beze hří­chu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.