SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO (cykl A)
Dary Ducha svatého
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnešní slavnost Seslání Ducha svatého je oslava narozenin Církve svaté. V onen slavný den Letnic se Kristova Církev působením Ducha svatého veřejně zjevila světu. A tak chceme dnes i my otevřít svá srdce vanutí Ducha svatého, aby zmizela všechna naše malomyslnost a ustrašenost.
Moji milí, na Vánoce si lidé dávají navzájem dárky. Dnes, o Letnicích, nás obdarovává sám Duch svatý. V Písmu svatém je vyjmenováno sedm darů Ducha svatého, a tak si je nyní připomeneme. — Nejprve dar moudrosti: Moudrost není věda nebo chytráctví. Moudrost znamená rozpoznávat pravý smysl a cíl lidského života, který jestiť toliko v Bohu.
Bratři a sestry, druhý je dar rozumu. Latinsky se řekne rozum „intellectus“. Doslova přeloženo to znamená „inter legere“ – „číst uvnitř“. Rozum je dar, který nám umožňuje v proměnlivém světě vždy nalézat Boha a jeho svatou vůli.
Moji drazí, třetí je dar rady. Kolikrát stojíme ve spletité situaci na životní křižovatce a nevíme, kudy kam. V takové chvíli je dobré se ztišit a v samotě srdce prosit Ducha svatého o vnuknutí. Jestliže přijmeme vnuknutí Ducha svatého, on nám pomůže náš život proměnit.
Bratři a sestry, čtvrtý je dar umění nebo též dar poznání. Pomůže nám rozlišit dobro od zla, pravdu ode lži, věc podstatnou od věci vedlejší. Obvykle v tomto daru vidíme talent ke všem druhům umění. Kdo má nějaký talent, ať za něj děkuje Duchu svatému.
Moji milí, zbývající tři dary posilují naši vůli. Dar síly nebo statečnosti přetvořil slabé lidi na hrdiny, z bázlivých vytvořil neohrožené mučedníky. Nepodlehli slibům, nezalekli se vyhrůžek, nezapřeli ani nezradili víru v Boha. Stateční křesťané psali nejkrásnější stránky církevních dějin.
Bratři a sestry, další z darů – dar zbožnosti – nás naplňuje posvátnou úctou k Bohu, k Panně Marii, k andělům a svatým, ke slovu Božímu, ke svatým svátostem a k domu Božímu.
Moji drazí, posledním darem je dar bázně Boží. Tento dar není nějaká otrocká hrůza či strach před trestajícím Bohem, nýbrž opravdová snaha Boha nezarmoutit, nezklamat a neurazit. Naši předkové před Bohem klekali, ale před pozemskými pány hrdě stáli. Já pán, ty pán. Ti, co odhodili náboženství, ti Bohem pohrdají, ale před takzvaně „mocnými a vlivnými“ lidmi se plazí po břiše anebo jim rovnou lezou do – však víme kam, že. Prosme tedy o dar opravdové bázně Boží.
Přátelé Boží, co říci závěrem? Prosme vytrvale Ducha svatého o jeho sedmero darů. Rač nás, v tebe věřící, vroucně tebe prosící, dary sedmi podělit. Uděl v ctnosti prospěchu, v smrti dodej útěchu, a dej v radost věčnou vjít! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
