SLAVNOST SV. CYRILA A METODĚJE, slovanských věrozvěstů, patronů Evropy, hlavních patronů Velké Moravy
Získali láskou Kristu národ celý
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek našich slovanských věrozvěstů, svatých soluňských bratří Konstantina-Cyrila, mnicha a svatého Metoděje, biskupa – patronů Evropy a hlavních patronů mé rodné Moravy. V tento slavný den si můžeme uvědomit, jak živá je pro nás památka a tradice těchto světců. Dnešní den prožíváme s pocity radosti, vděčnosti, naše hořící srdce jsou rozechvělá a jaksi svátečně naladěná. Atmosféra této slavnosti skrývá v sobě jakýsi tajemný náboj štěstí, nebojím se říci – předchuť nebe.
Moji milí, hovořit o svatém Cyrilu a Metoději není snadné. Vždyť o nich byly sepsány celé knihy. A tak jsem přemýšlel, jestli vám snad mám dopodrobna vyprávět jejich životopis, ale stále jsem cítil, že to jaksi není ono. Myslím, že jejich životní osudy jsou dosti známé, a tak by moje kázání bylo určitě příliš dlouhé. A najednou jsem si – jsa hrdý Moravan – zničehonic začal prozpěvovat jednu z nejkrásnějších cyrilometodějských písní „Bože, cos ráčil“. Je to píseň dojemně krásná, ale také úžasně zdařilá, kde v každé větě jsou slova hluboké moudrosti. Při tom svém prozpěvování jsem došel až k větě, která nejkrásněji vyjadřuje způsob evangelizace sv. Cyrila a Metoděje. Jedná se o větu: „Získali láskou Kristu národ celý, život nám na vše věky zachovali.“ A už jsem dál nezpíval, protože v tu chvíli jsem věděl, o čem budu kázat.
Bratři a sestry, v této větě je skryto tajemství jejich úspěšné evangelizace. Ano, oni získávali náš národ pro Krista láskou. Oni hlásali pravdu v lásce. Tomu se ovšem museli učit – to nepřišlo samo od sebe. Ctnost lásky pěstovali, až v ní dokonale vyzráli. V životopise Konstantina-Cyrila je zaznamenána příhoda, která soluňské bratry výstižně charakterizuje. Na zpáteční cestě k Chazarům, kam byl Konstantin vyslán byzantským císařem, se setkal s národem fulským. Tento národ sice již přijal křest, ale uchovával si pohanské pověry.
Moji drazí, Konstantin a jeho bratr Metoděj se tam zastavili, ale brzy zjistili, jak fulský národ směřuje ke křesťanství s pověrami. Měli tam starý dub, který ctili jako posvátný. Byli přesvědčeni, že tento strom jim přináší déšť. V životopise čteme, že Konstantin je přemluvil sladkými slovy a rozkázal jim, aby strom vyťali a spálili. Jejich stařešina se poklonil, šel a políbil evangelium, a podobně i ostatní a nakonec byl strom skácen.
Bratři a sestry, více než výmluvné je, že je Konstantin přemluvil sladkými slovy. Tady nemáme na mysli nějaké „sladké a zbožné fráze“. Abychom to dobře pochopili, přečtěme si u sv. Klementa z Ochridy v jeho „Chvalořeči na sv. Cyrila“ tato výstižná slova: „Z jazyku jeho prýštila sladká a živá slova. Ty vzácné rty rozkvetly moudrostí.“ A toto je klíč k tajemství evangelizace našich slovanských věrozvěstů. Proto není náhodou, že i my zpíváme slova „získali láskou Kristu národ celý“. Podávat pravdu v lásce – to je stále platné pravidlo úspěšného a plodného šíření Kristovy radostné zvěsti.
Moji milí, je dobré si uvědomit, že jsou lidé, kteří se na nás usmívají, vtipkují, jsou milí. Ale když se k nim přiblížíte, vycítíte, že jejich srdce není otevřené v lásce. Skvělý vnější dojem, ale uvnitř cosi chybí. Naopak potkáme lidi, kteří působí nepřístupně, jsou nervózní, ubrblaní, ale když se k nim přiblížíte, zjistíte, že brána jejich srdce je otevřená, že jste přijati a najdete lásku a porozumění. Jediná správná a dokonalá křesťanská kombinace je, když jsme milí, usměvaví, vyzařuje z nás řád a jistota, lidé se mohou o nás opřít, a jsme otevřeni v lásce. Přesně v tomto nám mohou být překrásným vzorem naši drazí Soluňané – svatý Cyril a svatý Metoděj.
Bratři a sestry, tomu se musíme naučit a k tomu musíme dozrát. O životě apoštolů a církevních otců píše sv. Tomáš Kempenský ve své Zlaté knize Následování Krista: „Setrvali v pokoře, žili v prosté poslušnosti, s lidmi obcovali v lásce a trpělivosti, a proto každodenně duchovně prospívali a dosáhli u Boha veliké milosti.“
Přátelé Boží, každý z nás je povolán k tomu, aby získal láskou Kristu ty, kteří jsou nám jakkoli svěřeni. Tak jak nás tomu učí svým příkladem svatí bratři Cyril a Metoděj. Laskavými, milými, vlídnými slovy, v lásce a trpělivosti, abychom jim otevřeli cesty k víře v Krista, neboť „nezhyne rod, jenž věřit neustane – dědictví otců zachovej nám, Pane!“ Svatý Cyrile a Metoději, orodujte za nás! Amen.
