ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Vstoupit do zorného pole Boží lásky

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Slavnost Těla a Krve Páně – lidově zvaná též „Boží Tělo“ – je svátkem Kristovy přítomnosti mezi námi. Pán mezi námi přebývá ne­jen svým slovem nebo jakousi duchovní přítomností ve společenství bratří a sester. Pán s námi přebývá s celým svým Tělem a Krví, duší i božstvím.

            Moji milí, je to odpověď na něco, co tkví hluboko v lidské přiroze­nosti: aby ti, kdo nás navždy opouštějí, nám zanechali něco na památku. Pán Ježíš vyšel této touze člověka vstříc. Ve své lásce našel způsob, jak s námi přebý­vat a dokonce jak do nás pronikat a s námi se ztotožňovat. Proto se Kristus Pán stal naším pokrmem k věčnému životu.

            Bratři a sestry, Pán Ježíš na Zelený čtvrtek při Poslední večeři ustanovil Velebnou svátost. V ní je Kristus Pán pod způsobami chleba a vína opravdu, skutečně a podstatně pří­tomen s celým svým Tělem a Krví, duší i božstvím. Ve Mši svaté se zpří­tomňuje nekrvavým způsobem Kris­tova smírná oběť za naše hříchy. Nekrvavým způsobem se zde zpří­tomňuje Kristova krvavá oběť na kříži, kte­rou Kristus Pán přináší nebes­kému Otci za nás a za mnohé na odpuštění hříchů. A k tomuto ne­krvavému zpří­tomnění Kris­tovy oběti na kříži se připojuje svaté přijímání jakožto přivlastnění ovoce Kristovy oběti, jako duchovní pokrm pro vě­řící – jako nebeská hostina Be­ránkova.

            Moji drazí, slavení Mše svaté je pro nás okamžikem, kdy máme do Kris­tovy oběti vložit všechno těžké, bolestné a bezvýchodné, co napl­ňuje náš život. Vždyť on to všechno vzal na sebe a protrpěl nám cestu. My už nyní jen čerpáme plody z jeho oběti. Přistupovat k Velebné svátosti, ať už se jí klaníme nebo ji požíváme, smíme jen v lásce k Pánu.

            Bratři a sestry, skloňme se dnes v hluboké pokoře před svým Pá­nem a Bohem, a vyznejme, že ne vždycky jsme byli vděční za všechno, co pro nás vykonal. Že naše srdce byla chladná a někdy i bezcitná k našemu největšímu příteli. Že jsme si pro něj neudělali vždycky dost času, když on zde na nás stále čeká, ve dne i v noci.

            Přátelé Boží, a tak tedy s radostí vstupme do zorného pole Boží lásky, dejme se touto láskou pro­niknout a prožívejme její oblažující živo­todárnou sílu. Chválená a velebená budiž bez ustání – Nejsvětější svátost oltářní – od tohoto času až na věky věků. Amen.