ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Veliké obecenství lásky

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes si připomínáme všechny svaté a světice Boží. Současně dnešním dnem začíná dušičkový oktáv, kdy se modlíme za všechny věrné zemřelé. Jak spolu souvisí slav­nost všech svatých a vzpomínka na věrné zemřelé?

            Moji milí, jistě jste slyšeli, že někdy církev dělíme na tři části: cír­kev putující, církev trpící a církev vítězná. Církev putující – to jsme my, kteří dosud žijeme na tomto světě a putujeme do nebeské vlasti. Církev trpící – to jsou duše v očistci, něžně nazývané „dušičky“, kteří si ještě musí odpykávat časné tresty za své hříchy, aby pak mohli vejít do nebeské slávy. A konečně církev vítězná – to jsou ti, kteří už v nebi hledí Bohu tváří v tvář, to jsou všichni svatí.

            Bratři a sestry, v jedné křesťanské písni se zpívá: „Na dušičky vzpo­mínejme, z očistce jim pomáhejme. Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat.“ Zde je krásně vidět vzájemný vztah mezi církví putující, trpící a vítěznou. Na dušičky vzpomínejme – my, církev putující, myslíme v modlitbách na ty, kteří jsou v církvi trpící, na všechny „dušičky“. Z očistce jim pomáhejme – duše v očistci díky našim vzpomínkám a mod­litbám odcházejí očištěné do církve vítězné, mezi svaté v nebi. Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat – svatí v nebi, v církvi vítězné, se bu­dou přimlouvat za nás, kteří putujeme po této zemi, až se budeme chystat na věčnost. Jsme tedy vzájemně propojeni a tvoříme jedno veliké obecenství lásky – jedno veliké obecenství Kristovy církve.

            Moji drazí, při dnešní slavnosti chceme tedy zvláště myslet na cír­kev vítěznou. Dnes mají svátek všichni, kteří jsou v nebi. Tedy nejen ti svatí, kteří mají svátek během roku, ale i ti, jejichž jména zná jenom Pán Bůh. A těch je mnohem, mnohem více! A jejich přáním jistě je, abychom také jednou byli mezi nimi. Oni pro to dělají všechno. Je i na nás, abychom i my pro to dělali také všechno, co je v našich silách a možnostech. Když se přičiníme, Pán Bůh nám pomůže. V nebi je místo pro všechny. Je jen na nás, aby to naše místo nezůstalo prázdné.

            Bratři a sestry, dnes bychom se měli radovat a děkovat za naše bra­try a sestry, kteří už došli cíle. Jejich život je dovršen v Bohu. Prožívají to, co žádné oko nikdy nevidělo, co žádné ucho nikdy neslyšelo, nač žádný člověk nikdy ani nepomyslel. Prožívají to, co Bůh připravil těm, kteří ho milují. Při mši svaté zpíváme: „Ty jediný jsi svatý.“ Bůh jediný je doko­nalý, jediný má veškerou dobrotu sám v sobě. Svatí všechno, co jsou a co mají, mají od něho. Na nich je však vidět, jak Boží láska může člověka přetvořit, když se této lásce otevře a z ní a v ní žije. Ve svatých a ze sva­tých tedy září Boží láska.

            Moji milí, a my víme a věříme, že už nyní jsme s nimi nějak spo­jeni. Vyznáváme přece, že věříme ve svatých obcování. Když mohou tady na zemi vznikat mezi lidmi vztahy lásky, vděčnosti a pomoci, proč by to nemohlo být i mezi námi a svatými v nebi? Práh věčnosti, který nás dělí, nemůže být pro Boha překážkou. Svatí jsou naši přátelé, kteří se za nás přimlouvají, tedy pomáhají nám na cestě k Bohu a vyprošují nám, aby­chom také my došli k Bohu, našemu cíli, a u něho se všichni shledali.

            Bratři a sestry, svaté má každá doba, každý národ, jsou různých postavení, různých vloh a povah. Nejsou to jen ti, které máme během roku v církevním kalendáři a kteří jsou na různých místech světa uctíváni, ale i mnohem větší zástupy těch, kteří mají svůj svátek právě dnes jako ne­známí svatí – i ti, kteří na tomto světě nebyli dokonalí, ale dosáhli odpuš­tění. Vždyť budou mezi nimi dříve i později i ti, na které budeme vzpomí­nat zítra, kteří se dosud očišťují. Nejsme tedy sami! Svatí jsou nám zcela blízko, možná mnohem blíž než ti živí kolem nás. Patříme už do jejich slávy a jejich jas nám svítí jako naděje, abychom se ani my nedali odra­dit.

            Přátelé Boží, a ještě něco nám připomíná dnešní slavnost: Náš život bude jednou skutečně dovršen. Nesměřujeme do „prázdna nicoty“, ale do velikého světla Boží dobroty a krásy. I náš život má svůj směr a cíl a svůj smysl. A i když neznáme, co nás v pozemském životě ještě čeká, Bůh ce­lou naši životní cestu dobře zná. Proto se můžeme pod ochranou svatých s celou důvěrou svěřovat do lásky Boží. Všichni svatí a světice Boží, oro­dujte za nás! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.