Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátek sv. Šimona a Judy, apoštolů

28. 10. 2023

Nehlásali své názory, ale hlas Boží

Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek svatých apoštolů Šimona a Judy. O těchto dvou apoštolech ví většina z nás jen to, že jsou hlasateli přicházející zimy: „Šimona, Judy – zima je všudy!“ U nás býval často jejich svátek překryt památkou vzniku Československé repub­liky, a tak se i v kostele na slavení jejich památky mnohdy nedostávalo. Dnes naštěstí tento problém nemáme – máme sice dnes státní svátek, ale vzhledem k rozbití naší společné republiky v roce 1992 se jeví slavení vzniku neexistujícího Československa jako poněkud podešlé – jako jakýsi „appendix“.

            Moji milí, vraťme se však k našim dvěma apoštolům. Co o nich vlastně víme – kromě toho, že patří mezi Dvanáct vyvolených, a že „zima je všudy“? Evangelia i církevní tradice zachovala o nich celkem málo his­toricky doložených údajů. Ale i to málo pro nás znamená mnoho, když si představíme, jak oba opustili všechno, co měli – ženu, děti, domov, a přes všechny nejistoty, nejasnosti a pochybnosti, když nemohli pochopit, co Kristus Pán hlásal, mu přesto zůstali až do smrti věrní. Oni, nevzdělaní venkované, šli bez bázně hlásat Krista do dalekých zemí, do velkých měst.

            Bratři a sestry, víme, že mezi Dvanácti byli vlastně Šimonové dva. Ten slavnější Šimon dostal od Krista Pána přízvisko Petr – Skála, na které zbudoval Kristus Církev svatou. Aby se ten druhý Šimon od apoštola Petra odlišil, dostal přízvisko „Horlivec – Dzélóta“. Kdo to byli Dzélóti? Byla to tajná skupina jakýchsi židovských „partyzánů“, která bojovala proti nená­viděným římským okupantům. Šimona Horlivce také nazývali přízviskem „Kananejský“, protože pocházel z Kány Galilejské. Pozdější zbožné le­gendy ho proto ztotožnily s ženichem, na jehož svatbě Pán Ježíš proměnil vodu ve víno. O Šimonovi ještě víme, že působil nejprve mezi Židy v Jeru­zalémě a v Palestině. Podle podání působil dokonce až v daleké Persii.

            Moji drazí, a co druhý apoštol – Juda? Také Judové byli mezi Dva­nácti vlastně dva. Ten smutně proslavený Juda pocházel z města Iš-Kariot, a  my ho známe spíše pod počeštěným jménem Jidáš. Bývá vždy uváděn jako poslední v řadě apoštolů a vždy je zdůrazněno, že Pána Ježíše zradil. Aby se ten druhý Juda od zrádce Jidáše odlišil, bývá nazýván ještě jménem Tadeáš. Juda Tadeáš byl druhem Šimona Kananejského na misijních ces­tách. Bývá uváděn jako „bratr Páně“. To neznamená, že by byl Ježíšův sourozenec, ale v biblické mluvě se pojmem „bratr Páně“ rozumí Ježíšův příbuzný. Při loučení s Kristem Pánem se ho zeptal: „Pane, proč se chceš zjevit nám, a ne světu?“ A Pán Ježíš mu odpovídá, že Boží láska spojuje a sobecká láska rozděluje.

            Bratři a sestry, mezi 27 knihami Nového zákona se nám zachoval i krátký list apoštola Judy. Tento list bývá nazýván „katolický“, což zna­mená „všeobecný“ – určený všem křesťanům. Ve svém listu kárá Juda Ta­deáš všechny ty, kteří působí spory a hádky mezi křesťany. Tyto lidi na­zývá mraky bez vody a stromy bez ovoce. Takovými obrazy ukazuje na důsledky jednání oněch hádavců. Ale přesto uzavírá list projevem veliké lásky: „S těmi, kdož chybují, mějte smilování!“

            Moji milí, všeobecně se má za to, že oba apoštolé zpečetili své hlá­sání evangelia kolem roku 70 mučednickou smrtí kdesi v Persii. V bazi­lice svatého Petra ve Vatikánu jim postavili krásný náhrobek. Znakem svatého Šimona Horlivce je pila, kterou měl být rozřezán, znakem svatého Judy Tadeáše je kyj, kterým byl podle legendy ubit k smrti. Uctívání sva­tého Judy Tadeáše vykazuje jednu zvláštnost: Jeho uctívání trpělo tím, že byl často zaměňován se zrádcem Jidášem, a proto se takřka nenajde kos­tel, který by mu byl zasvěcen. Avšak od 19. století došlo k prudké změně v kultu svatého Judy Tadeáše. Když byly na jeho přímluvu zvláštním způso­bem vyslyšeny prosby, mnoho věřících začalo vidět ve svatém Judovi Ta­deáši zvláštního ochránce v beznadějných případech, v těžké nouzi a v zoufalých situacích. Takřka ve všech katolických chrámech můžeme najít sochu svatého Tadeáška s kyjem v ruce, a kolem něho množství votivních cedulek s prosbami o pomoc, a také děkovné cedulky za vyslyšení těchto proseb.

            Přátelé Boží, kdo je to vlastně apoštol? Doslova přeloženo je to vyslanec – vyslanec Boží, Boží služebník. Apoštolé nikdy nehlásali své názory, ale hlas Boží. Tak i svatý Šimon Kananejský a svatý Juda Tadeáš. A my se můžeme ptát: Co hlásám svým životem já? Co hlásáš ty, on – každý z  nás? Kéž po vzoru svatých apoštolů vždycky celým svým životem hlásáme Kristovu lásku, radost a pokoj, který tento svět nemůže dát! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.