ZELENÝ ČTVRTEK
Večer díkůvzdání
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnešním dnem vstupujeme do nejposvátnější doby církevního roku. Zeleným čtvrtkem vstupujeme do velikonočního tridua, neboli do svatého velikonočního třídenní. Dnes chceme rozjímat o Poslední večeři našeho Pána Ježíše Krista, a o jeho poslední noci, kdy se za nás za všechny v Getsemanské zahradě krví potil.
Moji milí, Pán Ježíš se nás ptá v evangeliu: „Chápete, co jsem vám dnes učinil?“ Co vlastně máme chápat? Že umýval apoštolům nohy, že nám přišel sloužit v lásce, a že to máme dělat také tak. Kristus nám zanechal svou lásku ve Velebné svátosti, a my tuto lásku máme přijímat a nést ji dál.
Bratři a sestry, o vánocích jsme žasli nad tím, že Bůh se stává člověkem. A dnes, na Zelený čtvrtek, se tato zvěst před našima očima zviditelňuje a naplňuje: Boží Syn se stává služebníkem lidí. Ano, Ježíš Kristus – Emanu-El, Bůh s námi – kleká na zem před Jidášem, který ho za chvíli zradí. Kleká na zem před Šimonem Petrem, který za chvíli zapře, že je jeho učedníkem. Pokleká a umývá jim nohy. Všem umývá nohy. Vlastně i každému z nás umývá nohy, každému z nás chce sloužit.
Moji drazí, Pán Ježíš se na tento večer těšil. Říká svým apoštolům: „S toužebností jsem si přál jíst s vámi velikonočního beránka.“ A uvažme dobře, co oni na to. Před večeří jde jeden z jeho apoštolů vyjednávat s židovskou veleradou, kolik mu zaplatí, když ho zradí. Při Poslední večeři se apoštol Petr rozčileně brání, aby mu Pán prokázal službu, protože tuší, že je to viditelné znamení toho, co Pán Ježíš bude žádat i po něm i po všech ostatních: abychom i my se považovali za služebníky – nikoliv za pány – svých bratří a sester!
Bratři a sestry, a když Poslední večeře skončila, Ježíš vychází do tmy, aby se vydal do rukou zla. A cítí úzkost. Prosí své přátele: „Bděte a modlete se se mnou!“ Prosí je úpěnlivě – ale oni si pohodlně lehnou, teple se zabalí do pláště a usnou.
Moji milí, jak ještě jinak, jak ještě víc mohl Bůh ukázat svou věrnost nám, kteří jsme plni ctižádosti a rivality. Jak ještě víc mohl Bůh ukázat svou věrnost nám, kteří jsme z naší svobody udělali džungli boje o moc ve stylu „všichni proti všem“. Jak ještě víc mohl Bůh ukázat svou věrnost nám, kteří jej den co den zrazujeme a prodáváme. A prodáváme ho všude, kde cinkne zlaťáček výhody, požitku, moci, kariéry a světské slávy. Jak ještě víc mohl Bůh ukázat svou věrnost nám, kteří uhýbáme před každým nepohodlím, námahou, kteří raději jdeme spát, než abychom s ním dleli na modlitbách!
Bratři a sestry, a přitom naším posláním by mělo být Ježíšovu lásku přenášet dál, na své bližní. To je odkaz našeho Pána Ježíše Krista. Jistě, dobrá vůle nám často nechybí, ale většinou pořádně nevidíme, jak a v čem bychom měli bližním sloužit. Žebráci už ode dveří ke dveřím nechodí. Slepí stařečkové nestojí stále na rozích našich cest, abychom je mohli převádět přes silnici, jak se o tom psávalo v čítankách. A tak náš plán dobrých skutků zůstává často nenaplněn.
Moji drazí, je třeba učit se vidět možnosti, jak se můžeme přiblížit k druhému. Je třeba hledat, jak můžeme být druhému ku pomoci, jak mu můžeme posloužit. Počátkem lásky je být k druhému pozorný: brát lidi kolem sebe vážně. Ptát se, co jim prospívá, co jim udělá radost.
Bratři a sestry, učme se žít spolu – je to vždy lepší, než žít vedle sebe. To se nám určitě podaří, když se o to budeme usilovně a vážně snažit. Uplatňujme svou lásku mezi svými nejbližšími. Pravda, tam se nám to vrátí – za lásku bude nám od nich oplaceno láskou. Avšak prokazujme svou lásku i k těm, od nichž nic dobrého nečekáme. A to už je ta zcela nezištná a opravdová láska našeho Pána Ježíše Krista.
Moji milí, není většího důkazu lásky, než položit život za své přátele. Pán Ježíš ten důkaz podal. Svůj život obětoval. A chléb, který nám na svou památku zanechal, je znamením a zpřítomněním této jeho Nejsvětější oběti za nás. A jak na to odpovíme my? To už mu povězme každý z nás sám, až On bude našim hostem při svatém přijímání.
Přátelé Boží, a já pevně věřím, že jistě najdeme ta pravá slova k poděkování. A tak se stane tento posvátný večer pro každého z nás večerem díkůvzdání. Kéž se tak doopravdy stane! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
